Jak jsi na tento terén přišel ?

V roce 1997 byl SK Stopa Praha pověřen uspořádáním dvojzávodu LOB (z toho jeden jako Mistrovství ČR na krátké trati). Hlavním důvodem pro volbu Michalem Reichlem navrženého prostoru byl fakt, že je zde biatlonový stadion se sítí standardních tratí udržovaných po celou zimu, a další, prostorově rozsáhlejší, občas upravované stopy pro závody v klasickém lyžování nebo pro závody psích spřežení a jiné zimní akce.

V létě 1996 jsme zpracovávali mapové podklady pro LOB mapu, a přitom jsme nestačili žasnout nad tím, co všechno jsme v terénu viděli. Zvolený prostor byl totiž prakticky totožný s oblastí středověké těžby stříbra (zahájení těžby v roce 1516, ukončení kolem roku 1600), které se tehdy dobývalo vpodstatě povrchovým způsobem. Vznikaly tím poměrně mělké těžební prolákliny (hloubka do cca 10 m), kterými se havíři dostávali k rudné žíle, obklopené naopak pozitivními terénními tvary (kupky nejrůznějších tvarů a svahové hřbítky a nosy) vzniklými z vytěžené hlušiny. Po několika stoletích, které uplynuly od těžby stříbra, tyto umělé útvary zarostly lesem a splynuly s přírodou, takže dnes se terén podobá víc nějaké krasové oblasti s množstvím větších či menších proláklin a jam než přírodě poznamenané těžebním průmyslem.

Nebylo samozřejmě v našich tehdejších silách zmapovat všechny terénní podrobnosti, po kterých v podkladových mapách nebyla ani stopa, pro LOB mapu. Rozhodli jsme se, že zmapujeme jen to, co je využitelné pro LOB, takže terénní podrobnosti jsme zmapovali jen v rovinatých oblastech se vzrostlým lesem, tedy tam, kde mohl projet lyžař.

Proč nebyl tento terén využitý už dřív ?

Samozřejmě, že už tehdy mě napadlo, že je to nádherný terén i pro letní závody. V těch letech jsme jako velmi malý oddíl ale byli natolik zaneprázdněni pořádáním dalších LOBů v letech 2000 a 2013, že jsme na podobné projekty neměli sílu ani čas. Navíc při projednávání podmínek pro pořádání s tehdejším vedením místní lesní správy jsme naráželi na stále větší odpor proti jakýmkoli sportovním aktivitám v této oblasti, takže jsme pochopili, že za tehdejší situace by bylo naprosto vyloučené s takovým projektem uspět. Na druhé straně od té doby udržujeme nadstandardní vztahy s tehdejším správcem biatlonového stadionu panem Bronislavem Grulichem.

Ke zlomu došlo při obecních volbách v roce 2010, kdy se vítězem voleb v Jáchymově stala formace, které měla v čele právě tohoto sportovního nadšence. Logickým důsledkem pak bylo, že se pan Grulich stal starostou Jáchymova. V poměrně krátké době nastala podstatná změna i v osobě ředitele lesní správy, a dosud nemožné se stalo uskutečnitelným.

V přibližně stejné době se na mě obrátil i kartograf orientačního klubu Aleš Ritter z Ostrova s dotazem jestli máme s prostorem nějaké záměry, a jestli bychom neměli nic proti jeho zmapování pro využití na oblastní zívody pořádané klubem ONO. S tím jsem tak trochu nesouhlasil – ne snad proto, že bych chtěl upírat místnímu klubu právo využívat tento prostor pro jejich potřeby, nýbrž proto, že jsem si byl dobře vědom kvality tohoto terénu a připadalo mi ne úplně vhodné první využití takového vzácného prostoru pro oblastní závod. Navíc mapa, které je vytvořená pro celostátní závod má šanci být podstatně kvalitnější než poloamatérsky udělaná mapa pro oblastní závod. Navrhnul jsem tedy, jestli bychom zde společně neuspořádali například B žebříčky. Na to se přátelé z Ostrova přece jen necítili, takže záležitost trochu uvázla na mrtvém bodě. Nicméně hlodala mi stále v hlavě. V roce 2014 jsme se pak dohodli s EKP, a v trojspolku EKP-SSP-ONO jsme se přihlásili do výběrového řízení na MČR na middlu pro rok 2015. A USPĚLI JSME.

Co jsi tedy ochotný prozradit účastníkům červnového závodu o tomto terénu ?

Předně bych rád slíbil výbornou mapu – mapování se totiž ujal profík Radim Ondráček. Pro závod bude využita podstatná část tohoto krásného terénu (zbytek si šetříme na případné další závody:-). Jak už jsem říkal, tak podstatu tvoří pozůstatky středověké těžby stříbra, v prostoru jsou i další jemné tvary erozního původu, ale i terénní útvary podstatně větší, některé z nich vzniklé v minulém století v souvislosti s těžbou uranu. To vše je pak kombinováno s horskou podložkou náročnou na techniku běhu, místy i suťového charakteru na svazích výsypek hlušiny pocházející z těžby uranu. Těmto suťovým místům se ovšem budeme při stavbě tratí určitě vyhýbat. Porost je značně různorodý – od průhledného vysokého lesa přes nepřehledný les tvořený směsí stromů různého stáří až po klasické hustníky. Na druhé straně pak je tu i pár horských luk s remízky lesa pokrývajícími místa středověké těžby (zvlášť v prostoru semifinale). Určitě tam ale nenarazíte na neprůchodná trnitá nebo zakopřivovaná místa. Jsou tu bohužel i komunikace – jednak trasy lyžařských standardních tratí, ale i pár dalších cest. Není jich však tolik, aby terén znehodnotily.

A co říct na závěr ?

Kromě pozvání k účasti na těchto závodech si dovolím jen krátkou úvahu. Tento terén byl objeven jako „vedlejší produkt“ pořádání LOBů. Docela by mě zajímalo, kolik takových neobjevených zajímavých terénů u nás ještě je? Kdo nás bude v objevitelské činnosti tohoto druhu následovat ???