VŠTJ Ekonom Praha - oddíl orientačního běhu
Střihej ušáku!!!
  Aktuality
  Závody
  Mapy
  Oddíl
  Kontakt
  Fotky
  Stáhněte si
  Sponzoři
  Odkazy
 
  Přihlášení do oddílové databáze:
 
Username:
Heslo:

Aktuality z roku 2010

30.11. ODDÍLPozdě ale přeceRadim
V této jednorázové rubrice se na následujících řádcích (na stránce odsud směrem nahoru) můžete s velkým křížem po funuse dozvědět pár mimořádně neaktuálních novinek...

30.11. ODDÍLMistrovství EkonomuRadim
O víkendu 23. a 24. října 2010 vyvrcholila v Kořenově v Jizerských horách letošní závodní sezóna nejdůležitějším závodem: Mistrovstvím Ekonomu.
A jak závod probíhal?
Nejlépe bude citovat jednoho ze zúčastněných: "bylo to v blbém termínu, na špatném místě, mapa byla hrozná a ty tratě ještě horší".
Co víc jsme si mohli přát...
Jedině snad, aby se to celé, stejně jako vloni, odehrávalo na sněhu a na lyžích.


Ženy 5,1km/225m
1. Kristýna 49:40
2. Veronika 59:27
3. Jana 59:57
4. Dáša 94:01
5. Katka 116:25
6. Bára 147:02


Muži 6,8km/290m
1. Kauli 71:05
2. Sádlo 72:03
3. Peciš 72:14
4. Vláďa 77:14
5. Zůra 120:00
6. Petr 196:48
7. Jura DNF 40:00
MS Radim DNF 69:21


Veteránky 4,0km/150m
1. Ivana K. 62:16
2. Líba 63:10
3. Mirka 68:43
4. Rita 74:40


Veteráni 5,1km/225m
1. Jirka 62:29
2. Míra 86:02


Fáborky 2,8km/140m
1. Josefína 41:33
2. Honzík 55:01
3. Terezka 57:09
4. Kačka 68:54
5. Tomáš + Jolanka 79:21
6. malej Nikola 82:01


Dorost 4,0km/150m
1. Bobeš 131:48
2. Bára + Míša 139:48








Mapa s mužskou tratí.


Večer proběhl vložený noční závod: 1. OPAR cup Mistrovství Ekonomu.
Paměťový OB v okolí hotelu, s poznáváním mírně alkoholických nápojů na jednotlivých kontrolách.
Titul Největší Alkáč získala Bára, která správně poznala 7 z 9ti.
Ostudou je, že jsou mezi námi tací, kteří nepoznají Rum (zřejmě jim nevoní práce).
Ještě větší ostudou je, že jedna (a můžeme říct že zkušená) závodnice dokonce nepoznala ani pivo.


Mapa OPAR cupu.


30.11. OBOrienťák a víno v MaďarskuRadim


30. a 31. října 2010 se u Egeru v Maďarsku uskutečnily víkendové závody Eger Grand Prix 2010.
Oddílem byly na tyto závody vysláni pozorovatelé, kvůli inspiraci, kdybychom třeba příští rok chtěli uspořádat nějaký větší oddílový zájezd.
Lesy v Bukových horách (kupodivu bukové) jsou na podzim opravdu nádherné.
Maďarské mapy jsou (a asi nejenom na podzim) opravdu kaprovské (rozuměj: kaprovské v době, než do toho spadl chudák Peciš a udělal z toho závody) :-D.
A víno mají fakt dobrý...
Mapy z 1. etapy a z 2. etapy, měřítko je 1:10 000. A nějaké ty maďarské fotky.

30.11. OBOrienťák a rakija v IstanbuluRadim


3. až 7. listopadu 2010 se u Istanbulu v Turecku uskutečnily 5ti denní závody Istanbul 5 days 2010.
Oddílem byly na tyto závody vysláni pozorovatelé, kvůli inspiraci, kdybychom třeba příští rok chtěli uspořádat nějaký větší oddílový zájezd.
Vyzkoušeli jen poslední závod, supersprint na Grand Bazaaru.
Nejzáludnější bylo rozlišení, ve které úrovni se kontrola nachází. V té změti uliček, náměstíček a schodišť se moc vyznat nedalo, takže kontroly v zeleném kolečku značily, že jsou o patro výš.
Ale jinak: mešity a jídlo a mešity a jídlo...
Fotky.

30.11. LOBLyžařská sezóna zahájenaRadim
O víkendu 20. a 21. listopadu zahájila LOBácká sekce našeho oddílu letošní zimní sezónu.
Tradičně na chalupě v Krkonoších, u Kauliho.
A tradičně bez sněhu.
Shodou okolností měl jilemnický oddíl OB v ten samý termín oddílový přebor, kterého jsme se rádi zúčastnili.
Jak můžete vidět na mapě závodu, byla to opravdu povedená taškařice a myslím, že bychom měli ještě dodatečně poděkovat autorovi našeho přeboru, jak moc nás šetřil.
Pro ty, kteří se ještě pořád nesmířili s tím, že Mistrovství Ekonomu vyhrál jilemnický závodník, mám dobrou zprávu: přebor jilemnického oddílu vyhrál člen Ekonomu :-D.

30.11. LOBNa horách už se lyžujeRadim


Minulý víkend již mohli lyžařští nadšenci a maniaci vyrazit na lyže do českých hor.
Zvolil jsem Horní Mísečky, což bývá na začátku zimy docela jistota.
A byla. Už dlouho jsem nezažil první lyžování na modrou Extru a na sluníčku.
Sice z toho sem tam lezlo kamení a projeté byly jen svážnice na střelnici a pod Medvědín a jenom na bruslení... ale bylo to první lyžování. Ještě teď mě všechno bolí.

Takže: nachystejte si lyže a ostatní vybavení, sezóna začala.
Ať nedopadnete jako já, když se mě nahoře na parkovišti zima zeptala, co jsem dělal v létě a já vybalil z vaku na lyže tohle:

30.11. LOBA v Praze už se lyžuje takyRadim



Dneska jsem se vydal zkontrolovat situaci v Kunraťáku a pro lyžařské nadšence, kteří ovšem neradi jezdí do hor, mám dobrou zprávu: dá se to už i v Praze.
Hlavní cesty jsou protažené a neposypané, jen v místech kde není asfalt, je znát, že traktorista omylem přepnul z funkce "upravit" na funkci "rozorat".
Potkal jsem 2 běžce a 1 lyžařku :-)

14.11. LOBProběhla registrace LOB 2010/2011Mirek
Zájem o registraci pro Lyžařský OB na sezónu 2010/2011 projevilo letos 15 ušáků, 8 mužů a 7 žen. V kategorii elite máme registrováno 7 ušáků, v nižších dospělých kategoriích 3 ušáky, ve veteránech pak 5 ušáků. Co se týče závodů na letošní rok, je plánováno 7 individuálních závodů + 2 týmové, celkem ve 4 víkendech. Novinkou je zavedení MČR ve sprintu dvojic. Doufejme, že i letos se nám bude dařit alespoň jako v letech minulých.

9.10. MTBOČeský pohár skončil v KlánovicíchMartin
Dějištěm posledních dvou závodů Českého poháru MTBO byly lesy v okolí pražských Klánovic, které bych teoreticky měl znát dokonale. V letech 2004 a 2007 jsem tam aktualizoval paseky a spol. na mapě pro SMIK (v roce 2004 i malý kousek mapoval), do loňského roku tam na kole najezdil docela dost a loňskou pražskou MTBO ligu tam vyhrál. Od oznámení, že se zde pojede Český pohár, jsem se samozřejmě začal Klánovicím vyhýbat. Přesto jsem si myslel, že nějakou drobnou výhodu mít budu, ovšem ne takovou, abych k závodům z důvodu znalosti prostoru nenastupoval. Teď vidím, že jsem ji (zatím) měl ještě výrazně menší, v podstatě žádnou. V dopoledním MČR ve sprintu jsem cítil výhodu pouze na mapovém startu - tam to skutečně znám tak, že jsem nemohl odjet špatně. Ale pak už vůbec - Trať byla vedena z větší části po nejsevernější části prostoru východně od Klánovic, kam jsem se při revizi mapy v podstatě nedostal, a mimo mé naježděné cesty. Druhá část trati už vedla místy, kde jsem mapu před 6 a 3 lety mapu revidoval a kontroly stavěl, ale můžu s klidem říct, že tak dávné mapování pro běžecký orienťák mi při MTBO nijak nepomohlo. Jinak mě terén příjemně překvapil - že hezký je, vím dávno, ale že může být i celkem atraktivní pro sprint, při kterém budou závodníci dělat chyby, jsem nečekal. Jinak šlo o rychlý závod s malými časovými odstupy mezi závodníky, to už jsem odhadl správně. Stavba trati byla také celkem povedená, na postup z poslední kontroly na sběrku, kde spousta závodníků nezaregistrovala odbočku a ztratila cenné desítky sekund (já asi nejvíc), začnu nadávat až poté, co se tam pojedu ještě jednou podívat :-) Každopádně právě tento postup mě odsunul z průběžného sedmého místa na konečné 11., takže první desítka opět těsně odolala :-( Naopak v dámské elitě se do ní letos na MČR už podruhé podívala Markéta, která skončila na 9. místě. Na 3. místě v D21 dojela Dáša.

Odpoledne se pokračovalo závodem na krátké trati, při kterém se dvakrát podjížděla železnice a jednou hlavní silnice, a opět jsem výhodu domácího prostředí neměl téměř žádnou. Jelo se z poloviny v západní části lesa (tam se SMIK nekonal a znám tam sice několik cest, ale odbočky z nich už ne) a z poloviny v té části lesa na východě, které se SMIK také vždy v podstatě vyhnul. Prostor myslím ukázal, že i rovinaté terény mohou být velmi zajímavé, muselo se neustále jet velmi rychle a přitom se neztratit v husté síti cest a cestiček, trať byla povedená. Můj výsledek byl standardní - počtvrté za sebou 11. místo, ostatním už se tolik nedařilo.

Celkové výsledky Českého poháru byly spočteny okamžitě a přinesly taková pořadí, která by před sezónou asi nikdo nečekal. Já jsem obsadil 14. místo, lépe jsem skočil v celkovém pořadí jen v první sezóně v elitě v roce 2001 (o jedno místo) a to byla trochu jiná doba… Sám nevím, čím to, že se mi tak dařilo. Že pomůže nové kolo, to se čekat dalo. Přínos závodů typu Bike adventure, které jsem jezdil v kategorii mixů, jsem čekal výrazně menší, ale jinak jsem v létě skoro nejezdil, takže pomoci musely. No a posledních 6 týdnů jsem kvůli bolavé achilovce na kolo mimo závody v podstatě nesedl - negativní vliv to nemělo zdá se žádný. O dvě místa za mnou na 16. pozici skončil Mirek, pro něj je to také dosavadní maximum. Naopak až na 19. místě (prvním sestupovém) skončila v dámské elitě Markéta, které průměry za pořádání vůbec nepomohly - průměr za zrušený závod v Polsku už nedostala a to rozhodlo. Při své první MTBO sezóně se naopak do elity těsně dostala i přes poslední dva nevydařené závody Míša Pačáková. Postoupil i Honza Kabát, z H21C do béček. Sezóna ještě úplně neskončila, zítra se jede premiérové MČR družstev. Tady je web závodů (dnešních i zítřejších).

8.10. OBOrientační duatlonVláďa
A taky se o víkendu konal orientační duatlon u Hasáků v Letkově. Už 16. ročník. Klasika: běh - kolo - běh.

Popis závodu najdete na jeho stránkách. A fotky.

4.10. OBPŽ - klasická trať v BřeziněVláďa
V sobotu proběhl 1. podzimní pražský žebříček. Konal se v Březině u Rokycan v příjemném areálu Lesního učiliště (nejspíš bývalý zámek nebo co), který má i krásný anglický park.

Běželo se na mapě Radečské hradiště, která má několik orientačně velmi zajímavých míst se spoustou skalek, kamenů a vrstevnic. Příjemně byly postavené i tratě, např. v mužích sice neodpovídaly parametrům, vítěz opravdu neběžel 90 minut, ale zejména závěr, který byl namotaný v zajímavých pasážích se mi velmi líbil. Kratší tratě mi vůbec nevadily i z toho důvodu, že odpoledne se ještě běžel a jel orientační duatlon v Letkově.

Závod byl psychicky náročný nejen kvůli zajímavé mapě, ale hrozné maso to bylo i pro všechny houbaře. Běžet s nůší, bude na sběrce úplně plná. Několik lidí nevydrželo a se slovy "Přece to tam nenechám" se z trati vraceli obtěžkáni bohatými úlovky, které je hřály určitě víc než pěkná dohledávka na desítce.

Závody tedy moc pěkné. Za co bych chtěl ale organizátory zvlášť pochválit byl dětský závod. Všem dětem se moc líbil, však ho každý běžel asi pětkrát (možná i kvůli tomu bonbónu v cíli). Závod na rozhraní lesa a parku byl super, na děti bylo skoro pořád vidět. Bylo zajímavé sledovat, jaké se vytvářely vláčky, případně i debatní kroužky na postupech mezi jednotlivými kontrolami. Tohle si fakt užily.

Jo, a koho zajímají výsledky, klikne na stránky závodu.

26.9. MTBOZáznam z MČR v MTBOMartin
Podle mého názoru hodně povedený záznam z MČR v MTBO na krátké trati připravila Česká televize. Bohužel jsem ho viděl až po jeho posledním odvysílání na ČT 4, takže už si ho můžete pustit jen na internetu v archivu České televize, ale i tak to stojí za to. Všichni naši závodníci, co se MČR v Brně zúčastnili, totiž byli natočeni, dokonce i jmenováni :-) A na každého připadlo v přenosu cca 15 vteřin. Moje chvíle v přenosu začíná v čase cca 20:30. Při postupu na desátou kontrolu jsem dojížděl 4 minuty přede mnou startujícího Edu Puchernu, mapě jsem věnoval trochu méně pozornosti a spletl jsem si pravou a levou. Takže jsem ke kontrole přenášel kolo lesem. Jediná chyba na dohledávce a zrovna je tam televize! Ty cesty ale byly od sebe maximálně 15 metrů, takže to větší ztrátu neznamenalo. Naopak, kdybych tu chybu neudělal, tak si myslím, že by mě ze záznamu vystříhli, 11. místo přece jinak nebude pro televizi zajímavé :-) Ale můžu být klidný, ze záznamu je vidět, že stejně si počínali takové borci, jako Jarda Rygl a Jirka Hradil (zlatý a stříbrný z tohoto mistrovství). V čase 22:45 pak přišla Mirkova chvíle, v záznamu následoval právě po přeběhu Jirky Hradila a komentátor ho zhodnotil následovně: "Ještě větší chyby dělal v první polovině závodu Miroslav Kalina z týmu Ekonom Praha, v tuto chvíli byl až na 16. místě, nakonec se ale vešel do první destíky a v cíli obsadil slušnou 9. pozici" Mirek to na facebooku okomentoval takto „jen není pravda, že bych dělal chyby, pouze jsem tak pomalej :-)“ Při pohledu na mezičasy nelze než souhlasit. To jenom hodně závodníků slibně rozjetý závod v závěru na rozdíl od nás neustálo.

25.9. OBŠtafetová medaile na VeteraniáděMartin
Na dnešní Veteraniádě ČR obsadila v kategorii H135 štafeta EKP (Jura Janeček, Jirka Šedivý, Honza Pecka) 3. místo v konkurenci 36 týmů. Předběžné výsledky jsou na webu závodů.

20.9. OBHonza Šedivý mistrem ČR v klasiceVláďa
Nebyl jsem tam, ale koukám, že mistrem ČR na klasice se stal bývalý ušák Honza Šedivý. Blahopřejeme. Jak si vedli ostatní se podívejte na stránce závodu nebo přímo ve výsledcích.

16.9. OBBlíží se orienťák v pražské MHDMartin
V pondělí 20. září se bude konat druhý ročník orienťáku v pražské MHD. Loňské vítězství bohužel kvůli zdravotním problémům nebudu moci obhajovat, tak alespoň zveřejňuji svůj článek o loňském závodě, který původně vyšel v oddílové ročence za rok 2009. Jinak tady je rozpis pondělního závodu.

15.9. OBSkály jak na Mistrovství světaVláďa
mapaMístně to sedí, časově je to o 2 roky jinak.
O víkendu uspořádal Šumperk závody v prostoru Mistrovství světa na krátké trati 2008. Terén je to velmi zajímavý. Hned po startu jsme vběhli do části mapy, která úžasně připomíná příslovečný "rozsypaný čaj". Nebylo jednoduché vyznat se v tom, která skála je která. Pokud do toho někdo vběhl bezhlavě, dalo se ztratit i pět minut na jedné kontrole. Ostatně ukázku toho rozsypaného čaje vidíte sami na výřezu mapy. Byla použita stejná (generalizovaná) verze mapy jako při mistrovství světa. Přesto, že se na mapě neukazovaly vývraty a podobný sajrajt, byla zaplněná až dost, takže správný přístup.

Vzhledem k větší vzdálenosti na start si nemohli skalního města užít všechny kategorie, ale přesto to bylo velice zajímavé i v ostatních částech lesa, snad jen posledních 5 minut (nějak jsme se do cíle dostat museli) bylo trochu nudnějších. Obecně tedy v sobotu výborné závody. Výsledky naleznete zde.

V neděli jsem se už nezúčastnil, ale zaznamenal jsem pozitivní reakce. Závod elity a 20A měl zajímavý průběh, protože se pořadatelé rozhodli startovat handicapově a udělat tedy pro hlavní kategorie dvoudenní závod se stíhačkou. Taky dobré oživení. V hlavních kategoriích vyhrály známé firmy, takže žádné překvapení. Výsledky na stránce závodu.

12.9. MTBOMČR v MTBO na middluMirek
Po dlouhé době jsem "donucen" napsat novinku na web já a ne Martin, protože prý mi to psaní na Ellině blogu jde a je škoda to nevyužít. No nevím, ale za zkoušku to určitě stojí. O víkendu se konaly v severní části Brna dva závody Českého poháru MTBO, z toho ten sobotní byl MČR na middlu. Letos jsme poprvé dorazili na závody v množství menším než malém (pouze já a Martin), ale za to výsledky nebyly vůbec špatné. Markéta se totiž učila na pondělní státnice, ostatní již tak dobrou omluvenku neměli. Centrum závodů bylo v jezdeckém klubu Panská lícha, který nabízel vše, co bylo třeba. Sobotní middle se konal v opravdu zajímavém prostoru, místy velmi hustá síť cest s solidními kopci dala dohromady terén, na kterém by se mohlo dle mého názoru klidně uskutečnit mistrovství světa. Před závodem jsme oba tajně mysleli na výsledek v TOP TEN. Výsledky závodu nám daly za pravdu. Já jsem skončil na skvělém 9.místě (1 vteřinu za osmým) a Martin taky na výborném 11.místě pouhých 14 vteřin za mnou. Oba jsme jeli závod s minimem chyb, takže můžeme být spokojeni. Mistry ČR se stali Jaroslav Rygl a Michaela Gigon. V neděli se konal závod ČP na longu, který přinesl Martinovi opět krásné 12.místo. Martin sám neví, kde vzal takovou formu, ale dá se skoro nazvat formou "životní". Já jsem se potýkal opět s mým výletním tempem, takže jsem byl rád, že jsem nebyl v elitě poslední. Další závody ČP a také letos poslední se budou konat až v říjnu v Praze Klánovicích. Zveme tudíž i všechny ušáky specializující se na běžecký OB, ať si MTBO vyzkouší. V sobotu dopoledne se koná MČR ve sprintu, odpoledne ČP na middle a v neděli premiérové MČR družstev. Výsledky a další zajímavé informace naleznete webu závodů.

9.9. MTBONové tváře na bedně v JablonciMartin
Dušan Lebeda - 2. místo v H21B Míša Pačáková - 3. místo v D21Sice nestíhám, ale dostaly se ke mně fotky, takže novinku o víkendových závodech v Jablonci pořádaných Smržovkou prostě napsat musím... V sobotu se jel free-order (tedy závod s volným pořadím kontrol), který byl zároveň mistrovstvím republiky, bohužel historicky posledním v této mojí oblíbené disciplíně. Závod nám přinesl první „top ten“ výsledky na MČR - v elitních kategoriích jsme shodně na 10. místě skončili já a Markéta. V nemistrovských kategoriích zařazených do Českého poháru se pak na stupně vítězů poprvé za svoji relativně krátkou MTBO kariéru dostali závodníci, kteří zatím slavili úspěchy hlavně v dlouhých závodech typu Bike adventure. V kategorii H21B si pro třetí místo dojel Dušan, to ještě takové překvapení nebylo. Zato druhé místo Dáši v D21 bylo hodně nečekané, zvlášť když ještě dopoledne před závodem odehrála fotbalový zápas. Účast na Bike adventure a Sixnumbers asi není na free order vůbec špatnou přípravou, zvlášť když poslední etapy už Dáša jezdila pro nás netypicky s mapníkem. Zajímavé jsou i mezičasy – že ve své kategorii téměř vyhraje mezičas od sběrky do cíle, kde se jel slalom dolů po sjezdovce, a posune se tím z třetího místa na druhé, to by Dáša taky asi loni nečekala. Večer jsme tedy lehce neplánovaně zamířili z Bedřichova na vyhlášení, které se konalo v Lučanech, v centru nedělního závodu – to bylo tento víkend rozhodně nadstandardní, každý závod se jel v odlišném prostoru na opačné straně Jablonce. Při nedělním závodě na krátké trati se ale rozhodlo, že se žádné fotky ze sobotního vyhlášení na webu neobjeví. Dušan totiž své umístění ještě vylepšil, když skončil na druhém místě. Dášu pak v D21 ze stupňů vítězů odsunula na 4. místo až Míša, která si dojela pro 3. místo a protože na rozdíl od Dáši na webu ještě fotku z vyhlášení nemá, dostane přednost :-) V elitních kategoriích se pak ukázalo, že krátkou trať zvládnou i závodníci, kteří kvůli zdravotním problémům v posledních týdnech na kolo sedají jen při závodech – na 14. místě jsem o pouhou sekundu porazil Mirka. Výsledky najdete na webu závodů. O závodech píše i Ella na svém blogu.

30.8. MTBOOrlický bloudil 2010Vláďa
Po několika letech jsem dal do pucu své kolo, dolil olej do odpružené vidlice (snad stačí slunečnicový, olivový se mi zdálo moc) a kromě ranní jízdy pro rohlíky zařadil do tréninkového plánu i dva pohodové výlety, abych něco najezdil. Přihlásil jsem se totiž na Orlického bloudila.

Orlický bloudil v cíliOrlický bloudil je zmenšená verze Bike adventure, která se koná každý rok na stejném místě - jak název napovídá - v Orlických horách. Startuje se vždy z Rokytnice v O.h. a jede se jednodenní scorelauf na 5 hodin. Účastníků bylo letos asi 60 dvojic dohromady ve všech kategoriích.
Počasí se celkem podařilo, pršelo jenom chvíli. Ranní slejvák ale proměnil většinu lesních cest v pořádný bahňák, takže i když normálně jezdím jako slušňák, tentokrát jsem se zabahnil mnohem víc než při pěším orienťáku.

Parťákem mi byl cyklista, který za letošní rok už pár tisíc km najezdil a navíc se pravidelně umisťuje při horských cyklomaratonech. Po úvodním hodnocení vybavení "Jé, ty máš ale pěkný kolo" vs. "Cože, na tomhle chceš fakt jet?" jsme si došli na prezentaci pro mapu. Ani se na ni nepodíval, tak jsem aspoň vysvětlil, okolo kterých velkých měst pojedeme a jak se jmenuje to město, kde se startuje (lísteček s adresou apod. - co kdyby se mi ztratil). Tradičně, jak to u dvojic orienťák + cyklista bývá, to tedy znamenalo, že cyklista nasadí tempo a zatímco já funím "doleva, doprava" on řve "Makej, makej, jezdíš jako moje dcera". Tohle se mi přesně stalo už po prvních dvaceti minutách jízdy na prvním kopci. Jinak jsem ale mohl cvičit jízdu v háku, kdekoliv to šlo, to se mi líbilo.

V první polovině závodu jsme se nechali zlákat drahými kontrolami. Bylo to víc zkopce a míň blátem, takže jsme na konci této první poloviny zjistili, že jsme na druhé straně mapy a že zase nebude taková sranda se dostat včas zpátky. Pro místní - jelo se z Rokytnice na jih a otáčeli jsme na kopci severně nad Ústím nad Orlicí, cestou zpátky jsme brali mimo jiné Letohrad a Žamberk.
Cesta zpátky byla náročnější. Občas překvapili lesáci - z krásné cesty dokážou udělat totální hnus. A občas nás překvapila mapa - cesta na mapě jsou ve skutečnosti dvě koleje od traktoru v namočeném lánu obilí a nebo přes tlustou cestu v mapě vede plot s bránou, kterou neprojedeme. Několik kontrol jsme ještě cestou zpátky posbírali, ale bylo to maso. Teda jak pro koho. Můj parťák se zadýchal nejvíc (nejspíš jedinkrát), když mě na konci tlačil v Kunvaldu do kopce. Přes Kunvald od teď na kole jezdit nebudu! Byl jsem tam úplně hotovej a litoval jsem, že jsem nejezdil častěji pro rohlíky. Od toho ale jezdíme ve dvou, takže nakonec jsme se do Rokytnice dostali. Přijeli jsme 8 minut po limitu, tudíž nám jednu vydřenou kontrolu zase vzali. Ujetá vzdálenost byla něco mezi 98 km na computeru a 93 na GPS v telefonu. Bylo z toho páté místo v mužích a o něco horší celkově.

A závěrečné zhodnocení? Přežil jsem a kromě Kunvaldu mě to moc bavilo. Ztráta na prvního nebyla tak velká, tak příští rok budu třeba víc trénovat (mohl bych už konečně ojet a vyměnit ty zpuchřelé pláště, aby se mi cyklisti nesmáli) a třeba se na kole podívám i na mapu, abych optimalizoval postupy lépe než v sobotu. Závody byly připravené pěkně, dostali jsme guláš a pivo a večer byla i jakási zábava. Mapa taky fajn až na drobnosti. Přestože byl podklad od Shocartu, pomohlo srovnání s klasickou turistickou mapou taktéž od Shocartu, sporná místa se potom lépe řešila.
Kdyby vám tedy příští rok třeba nevyšla Bike adventure, klidně se přijeďte pobavit do Orlických hor.
Na stránkách závodu jsou výsledky i další fotky v galeriích.

18.8. MTBOPovodňové SixnumbersMartin
Mirek, Markéta a Ella Kalinovi - vítězové kategorie PV na Sixnumbers 2010V minulém týdnu se ve Šluknovském výběžku konal 3. ročník závodů Sixnumbers aneb šesti etap, kde vždy ve čtyřhodinovém časovém limitu mají závodníci za úkol sebrat co nejvíce bodů za projetí různě bodově ohodnocených kontrol. Sixnumbers je již kultovním závodem se specifickou atmosférou, která se snad ani nedá ve stručnosti popsat - lepší bude odkázat na www.sixnumbers.cz, odtamtud je to tak nějak cítit. Letošní ročník zas přinesl spoustu nového oproti předchozím dvěma a i když u mě osobně stojí první ročník výrazně nejvýše, je to hlavně proto, že byl první a neopakovatelný. Ostatně nebýt prvního ročníku Sixnumbers, MTBO oddíl Ekonomu by asi již neexistoval, nevyhrávali bychom pravidelně týmovou soutěž na Bike adventure, atd. Určitě ale hodnotím i letošní ročník jako povedený.

Sixnumbers se snažily komplikovat povodně. Když jsme do místa závodů mířili, ani jsem moc neměl chuť v pondělí závodit - říkal jsem si, my tady budeme závodit a lidi okolo budou potřebovat pomoc při odklízení po povodních. Ale nakonec jsme snad ani žádné větší následky povodní nepotkali - tedy takové, se kterými bychom mohli něco udělat. Zbořený most v Německu bychom stejně opravit nedokázali (navíc konkrétně my jsme okolo něj ani nejeli), více pak naše postupy byly ovlivněny až při posledních dvou etapách v Lužických horách – při obcházení protržené hráze rybníčku na Chřibské Kamenici a na povodní totálně zničené cestě podél Studeného potoka, kde jsme přeci jen očekávali rychlejší sjezd.

Druhá místa na Sixnumbers 2010, mezi nimi Dáša Tučková a Martin Sajal v kategorii mixůObhájci vítězství v kategorii mixů Kalinovi měli na předchozím ročníku Sixnumbers (před dvěma roky) svatbu a už tehdy hlavní pořadatel Báža prorokoval, že letos pojedou kategorii přívěsných vozíků. Já tomu tedy moc nevěřil, ale pravdu měl Báža. Mezi přívěsnými vozíky nenašli konkurenci, když vyhráli všech 6 etap. Jak se jim to líbilo, už něco napsala a snad ještě napíše Ella na svém blogu. Stejně suverénní vítěze pak už měla jen jedna kategorie – ani v jedné etapě nebyli poraženi Kládin s Martinou Tichovskou v mixech, za nimiž jsme celkově skončili s Dášou na druhém místě. V kategorii mužů jednotlivců, ve které jsem jel oba předchozí ročníky, hájil tentokrát naše barvy Dušan, který skončil na 5. místě, zvítězil Míra Rygl.

Výsledky, fotky a mnoho dalších zajímavostí najdete na www.sixnumbers.cz. Postupy, co jsme s Dášou jezdili, jsou pak na mém profilu na everytrail.com.

26.7. MTBODruhé místo a vítězství v týmech na Bike adventureMartin
Jubilejní 10. ročník největšího českého cykloorientačního závodu dvojic Bike adventure umožnil závodníkům podívat se do Brd, kam se za běžných okolností legálně nesmí, neboť Brdy (myšleno ty „pravé“ mezi Příbramí a Rokycanami) jsou vojenským prostorem. Tím se tento ročník podobal pátému, kdy se na Moravě také z části jezdilo vojenským prostorem. Ale tentokrát byla na území vojáka umístěna téměř polovina kontrol. Ovšem všude se jezdit nesmělo – oblastmi označenými jako cílové dopadové plochy se nedalo projíždět ani po silnicích a to přesto, že mnohá z těch míst celkem slušně znám a minimálně jednou z těch „dopadových ploch“ se probíhalo už v roce 1998 při mistrovství ČR v horském OB. Podobnost s rokem 2005 slibovala i předpověď počasí. Naštěstí ale tak hrozně nebylo, v neděli dokonce nepršelo vůbec a i sobota se dala přežít, i když některé cesty připomínaly spíš potoky a silnější přeháňka potkala snad každého.

Dáša Tučková a Martin Sajal mezi sobotními vítězi - průběžné 1. místo v kategorii mixů Stavba trati, tj. umístění a obodování kontrol, se mi líbila určitě nejvíc za celou historii Bike adventure. Mapa v rámci možností seděla velmi dobře, od upravené turistické mapy nemůžeme čekat zázraky v podobě klasifikace sjízdnosti. Kontroly byly rozmístěny po výrazně větší ploše, než jsme čekali, třeba s návštěvou přírodního parku Trhoň jsem původně vůbec nepočítal. Navíc těch kontrol se nacházelo na mapě 50 a tím, že jich mnoho (a často překvapivě) mělo jeden den hodnotu nula nebo 10 bodů, se myslím pořadatelům podařilo eliminovat předzávodní přípravu velkého množství závodníků. Několik kontrol za 80 bodů zas leželo tak daleko od jiných slušně obodovaných míst, takže se na ně ani jezdit nevyplácelo. Není divu, že se mi závod líbil, když se nám v sobotu s úžasně jedoucí Dášou podařilo vybrat asi nejlepší variantu z celého startovního pole (zde je GPS záznam), když vyššího bodového zisku dosáhlo jen 5 mužských dvojic. V mixech to znamenalo vedení, i když poměrně těsné.

Dáša Tučková a Martin Sajal celkově na 2. místě v mixechVítězný tým Ekonomu Praha v soutěži týmů - když budeme tvrdit, že diplom za 2. místo jsme si přinesli z vyhlášení mixů, ani se nepozná, že byly vyhášeny výsledky špatně...V neděli se však ukázala síla našich soupeřů – rakouští reprezentanti Andreas Rief a Michaela Gigon (která se stala mistryní světa v MTBO tolikrát, že to ani neumím spočítat) měli sice pomalejší start, takže jsme je brzy dojeli, ale dlouho jsme se jich neudrželi. Když nám pak nandali během cca 2 hodin fyzicky 18 minut na stejném postupu, měli vyhráno. Ani kdybych se vyvaroval dvou špatných rozhodnutí na konci závodu, asi by to nepomohlo (zde je GPS záznam postupů z neděle). Druhé místo, navíc relativně těsně za tak silnou dvojicí, o třídu před třetím mixem a s 10. nejvyšším bodovým ziskem v absolutním pořadí, je krásné... ale stejně, před dvěma roky v Dobříši jsem byl se třetím místem spokojenější...

Soutěž týmů byla v mnohém zvláštní. V roli jasných favoritů jsme (myšleno naše dva papírově nejsilnější mixy) spolupracovali zhruba jako Astana loni na Tour de France, kde Armstrong začal Contadorovi pořádně pomáhat až ve chvíli, kdy sám neměl šanci na vítězství. Což ale vůbec nevadilo. Dokonce jsme si otestovali, že bychom uspěli i v případě, kdy by do soutěže týmů nebyly zvýhodňovány mixové a dámské dvojice přepočítávacím koeficientem. Jak ve všem ostatním pořadatele Bike adventure chválím, tak tohle se jim vůbec nepovedlo. Obecně vyvěšování výsledků bylo z pohledu dvojice startující oba dny na konci a dojíždějící po limitu ale přesto pro medaili tragické – v sobotu jsme ve vyvěšených výsledcích nefigurovali ani hodinu po dojezdu a v neděli také hodně dlouho po dojezdu se mě lidi okolo ptali, proč nejsme ve výsledcích… Průběžné výsledky týmů po sobotě pak vyvěšeny nebyly vůbec a v neděli před vyhlášením taky ne. Když pak hlasatel oznámil 2. místo - Ekonom Praha, nevěřili jsme svým uším. I s dvěma mixy mezi bodujícími bychom totiž dosáhli na druhé místo bez použití koeficientů. Na ty se bohužel zapomnělo a vyhlášeno bylo úplně nesmyslné pořadí. No co, nikdo není dokonalý, ani pořadatelé podle mého dlouhodobě nejúspěšnější orienťácké akce v ČR… Oficiální výsledky už ukazují jednoznačné vítězství Ekonomu v soutěži týmů a obhajobu loňského prvenství. Takže už máme tři a příští rok doženeme Teslu Brno ;-)

Výčet solidních výsledků nekončíme – kdyby se vyhlašovala velká bedna, měli bychom na ní další čtyři dvojice. V mužích skončili čtvrtí Sádlo s Tomášem Petrečkem, ve veteránech pátí Dušan s Lybarem a šestá místa zbyla na Markétu s Míšou i Mirka se Zdeňkou Havlíkovou. Kompletní výsledky najdete na www.bike-adventure.cz.

22.7. OBExtrémní počasí na VysočiněPetr M.
Opět jsem zjistil, že naše stránky vypadají, jako když jasnou prioritou oddílu je MTBO, takže to musím vyvrátit alespoń krátkým příspěvkem o víkendovém HSH Vysočina Cupu.
Tento závod je jedním z nejoblíbenějších vícedenních. Celková účast byla kolem 1000 závodníků, z toho 19 ušáků. Tratě byly náročné množstvím kamenů, vodotečí a potůčků, ale především počasím. Pátek a sobota vedro přes 30˚C, následně vytrvalý déšť, který prověřil kvalitu stanů a nedělní vůli závodníků. Bažinky na mapě se v terénu tou dobou už špatně identifikovaly a cestou ze závodů bylo možno pozorovat rozvodněnou Chrudimku.
Celkově se na stupně vítězů prosadili Sádlo (2. v H21A, když prohrál až téměř na cílové pásce), Líba a Kucan (shodně 3. místo). Žádné stížnosti na kvalitu tratí, map nebo zázemí jsem nezaregistroval, piva i papíru bylo dost. Výsledky jsou zde.

7.7. MTBOVícedenní MTBO v KoutechMirek
Hned na začátku prázdnin se jako obvykle konaly vícedenní závody MTBO, tentokráte 4-denní pod taktovkou Aljošy v Koutech u Ledče nad Sázavou, tedy v místě, kde se před 2 lety konalo MČR na klasické trati v běžeckém OB. Centrum závodů bylo u hotelu Luna, cíl všech etap byl přímo v centru. Počasí bylo většinou až tropické, pouze poslední den se trochu ochladilo a sprchlo. První den byl na pořadu middle, který stavěl přímo Aljoša a všem závodníkům jasně ukázal, že na postavení dobrého závodu pro MTBO je vhodné tento sport aktivně provozovat. Závod bych označil jako běžecký OB s kolem, protože z 20 kontrol v H21E bylo skoro na polovinu z nich optimální běžet. Z výsledků E1 vypichuji 3.místo Honzy Kabáta v H21C a 6.místo Míšy Pačákové v D21. V neděli byl na pořadu long, který byl opravdu velmi náročný svým převýšením a také velkým vedrem. Z výsledků E2 vyčnívá Markétino 7.místo v D21E, což je zatím její nejlepší výsledek po narození dcerky. V pondělí se konal sprint, který byl hodně ovlivněn startem přímo na okraji mapy, takže dost závodníků vyjelo hned po startu mimo mapu. Pro nás byla však E3 velmi úspěšná, 2 závodníky v elitní desítce H21E jsme již dlouho neměli. Mirek skončil na 7.místě, Martin na 9.místě. V úterý skončil program nepohárovým závodem se shluky kontrol, účast závodníků však již byla výrazně menší, což umožnilo skončit Markétě na krásném 2.místě v celých vícedenních. Celých vícedenních se z Ekonomu zúčastnili Mirek, Martin, Markéta, Dáša a Dušan. Část etap si zajeli ještě Martin Tušl, Honza Kabát a Míša Pačáková, takže účast nebyla špatná. Nyní se již všichni soustředíme na Bike Adventure, kam pojede mnoho našich dvojic s ambicemi na přední umístění.

28.6. MTBOPísečný trojboj v Hamru na JezeřeMartin
Sezóna MTBO pokračovala třemi závody v Hamru na Jezeře. Tím prvním byl sprint v sobotu dopoledne, který nás zavedl do části prostoru s nejhustší sítí cest mezi Hamrem a uranovými doly, do kterých někteří z nás vjeli loni na Ruské ruletě. Zas tak hustá síť cest ale nebyla, takže šlo o spíše jednodušší závod, ale i tak ho hodnotím mezi lesními sprinty jako jeden z nejlepších. Výsledky ukázaly, jak vyrovnanou štafetu můžeme mít - stejným časem jsme se podělili o 15. místo všichni tři členové, což vzbuzovalo před odpoledním závodem slušné naděje. Jenže zatímco při loňském bronzovém závodě nám vyšlo všechno, tentokrát se zas vše pokazilo. Tradičně hostující Milan přijel z prvního úseku s více než sedmiminutovou ztrátou až za 20. místem a bylo mi hned jasné, že na jistotu nepojedu. Dokonalý výkon při jízdě na hranici rizika nás ještě do hry o medaile vrátit mohl, jenže pár menších chyb jsem vyrobil a tak jsem při tradičně slabší konkurenci na druhém úseku předjel jen 12 štafet. Přibyly by ještě další dvě, kdybych na fáborkách za diváckým úsekem neprorazil duši o blbě viditelný betonový panel přes cestu a nemusel dojíždět na prázdném zadním kole. Mirek po předávce ještě dokázal dojet Jirku Hradila, který nakonec dotáhl svoji štafetu až na 4. místo, ale pak už ho jiné farsty a silní reprezentanti vyjíždějící za ním odsouvali postupně dozadu. A když ten pitomý kus betonu za diváckou zvýšil v souboji se zadními koly naší štafety na 2:1, znamenalo to propad z první desítky a nejhorší štafetový výsledek za více než 10 let… V neděli pak přišel na pořad závod na klasické trati s hromadným startem. Protože do Maďarska nejezdím, jel jsem závod tohoto typu poprvé a musím říct, že jsem byl příjemně překvapen. Díky dvěma uzlovým kontrolám (směrem tam existovaly 3 varianty a zpátky 2 varianty) se startovní pole poměrně rychle rozdělilo a rozhodně nešlo o závod, kde by dobrým cyklistům a slabším mapařům stačilo závod odviset. Naopak se chybovalo docela dost, takže jsem se nečekaně vešel do první dvacítky na 18. místo, Mirek dojel do cíle ještě o dvě místa dříve. Výsledky najdete na webu závodů.

6.6. MTBOPřípravné vítězství na Brdman crossuMartin
Pořádání Mistrovství ČR na klasické trati a Českého poháru v MTBO jsme přežili. Asi ne úplně bez následků (protože aktualitu o pořádání nikdo neměl sílu napsat), ale zas nás to tolik nezničilo, protože termín přihlášek na Bike adventure jsme neprospali. Takže se hodilo se na tento vrchol letní sezóny začít připravovat. Stejně jako před dvěma lety jsem zvolil jako přípravu závod Brdman Cross, který se pravidelně začátkem června koná v okolí Dobříše. Zatímco tehdy byl hlavním cílem průzkum terénu před Bike adventure (ten rok se jelo ve stejném prostoru), letos jsem věděl, že jiný závod tohoto charakteru před Bike adventure nestihnu a že bude užitečné si zvyknout na jiný způsob závodění než při MTBO. Společnost mi dělal Martin Tušl, kterému vypadl původně plánovaný spolujezdec v úterý, smůlu tak měl Dušan, kterému onemocněl Lybar až v pátek a musel jsem ho odmítnout.

Brdman Cross je závod mnohým netypický. V první řadě tím, že je proti obdobným závodům drahý jak prase. Asi proto, že ho nepořádají orienťáci, stojí o víc než polovinu víc než třeba Bike adventure (na osobu a den). Nabízí většinou zajímavou stavbu trati a atraktivní terén. A několik specialit. Tou první je hromadný start a tzv. „žravé“ kontroly. Ty jsou oznámeny společně s bodovým ohodnocením kontrol po ostrém startu a vedle normálních bodů za danou kontrolu získávají první dvojice na dané kontrole i bonusové body - první 30, druhá 29 atd. Takže jsme vyrazili za jednou z těchto kontrol, ale asi jsme neměli moc rychlý start - brali jsme jen 23 bodů. Paradoxně na další žravé kontrole, kam jsme rozhodně nejeli přímo, na nás zbylo 24 bodů. V tu chvíli jsme ale věděli, že vítězové předchozích dvou ročníků Štěpán Skripnik s Honzou Fujáčkem zvolili obdobný postup a jsou pár minut před námi. Nic moc nezměnila ani ukradená kontrola za 80 bodů (v jejím místě byly naštěstí rozsypané lístečky), ani další speciality, bonusové kontroly na podrobných orienťáckých mapách, které v závodní turistické mapě nebyly zakresleny. Dojeli jsme z Dobříše v podstatě po hřebeni Hřebenů až nad Černolice, a pak jsme se spustili do Řevnic k Berounce (pro lepší pochopení poslouží GPS záznam trasy na everytrail.com). Dalším cílem byla kontrola nejvzdálenější od Hřebenů, která se nacházela až skoro u Koněpruských jeskyní, dle očekávání byla také za 80 bodů. Tam bylo jasno - musíme i pro poslední osmdesátku nahoru na Kuchyňku, kam se nám před závodem vůbec nechtělo, a navíc na naše soupeře ztrácíme při stejném postupu už okolo 5 minut.

Ještě méně povzbudivé porovnání přichází v nejprudším asfaltovém úseku stoupání směrem ke Kuchyňce, kde se objevují Štěpán s Honzou pod kopcem asi minutu za námi, a je jasné, že v tu chvíli stihli sebrat o 30 bodů víc než my. Dneska asi nevyhrajeme. Snažíme se ale nezpomalit, aby nás v klíčových úsecích neviděli před sebou. Postup z Kuchyňky dolů na další kontrolu (resp. dvojkontrolu s bonusem na orienťácké mapě) jsme měli také v kategorii „tam fakt nechceme, žádná cesta tam není“, ale je jasné, že do něj jít musíme. Začátek mimo cesty podle turistické mapy a pak doufat, že se vynoříme na správné cestě na orienťácké mapě. Sbíháme prudký svah pod vrcholem a pokračujeme dál po cestě z kopce. Směr má dobrý, ale je to ta správná? Je! Pokud je neporazíme tímhle, tak už nijak. Brzy razíme bonusovku a po chvíli i sousední normální kontrolu. Tam těsně po nás dojíždí naši soupeři, bonusovou kontrolu ještě mít nemohou. A teď vzhůru pro další prémiové body - další specialitou je lanové centrum, kde se dají získat další prémiové body za lezení po nějakých lanech, kontrola s lanovým centrem je na cestě do cíle. Dalším soupeřem je ale čas - zbývá 25 minut do vypršení limitu, nicméně penalizace za prvních 10 minut jsou mírné. Dvě minuty před vypršením limitu dojíždíme k lanovému centru. To je ještě včas. Na kole se mi sice jede výborně, ale na lanech je stejně únava cítit. První část trasy však zvládáme, za což nám obsluha lanového centra připisuje 25 bodů. Teď už ale musíme rychle do cíle, ať se vyhneme tvrdší penalizaci. To se dle našeho měření daří - dojíždíme necelých 8 minut po limitu. Oficiální časomíra má jiný názor, podle mého padlý na hlavu - oficiálně byl start přece v 11 hodin. Že se odstartovalo tak o 3 minuty později, asi nikoho nezajímá. Naštěstí je to jedno, obhájci vítězství přijíždějí až po nás a mají trestných bodů ještě víc. Ale i při správném počítání by bylo výsledné pořadí stejné. Díky vydařenému závěru a bonusovým bodům z lanového centra mažeme ztrátu a dostáváme se asi o 10 bodů na první místo. Ceny pro vítěze jsem sice čekal hodnotnější, ale hlavní cíl byl splněn. Na start Bike adventure se mi vždycky nastupuje líp, když se podaří závěr předchozího závodu a tím líp, když se ho podaří i vyhrát.

26.5. MTBOLaťka z Polska nastavena nízkoMartin
Již tento víkend budeme pořádat Mistrovství ČR na klasické trati a Český pohár v MTBO v Seleticích. Po předchozích závodech Českého poháru, které se minulý víkend uskutečnily v Polsku, by závodníci snad nemuseli být tak kritičtí, kdyby se náhodou něco nepodařilo. V Polsku se toho totiž nepodařilo více. Sem už o tom víc psát nebudu - stačí se podívat, co jsem napsal do oficiálního hodnocení závodů: hodnocení sobotní klasiky, hodnocení sobotní krátké trati.

29.4. MTBOČeský pohár MTBO - MaďarskoMirek
Minulý víkend se uskutečnily v Maďarském Balatonfüredu první 2 závody Českého poháru MTBO v letošním roce. Současně tam probíhaly i první 3 závody znovuobnoveného Světového poháru (po 10-leté odmlce). Do Maďarska jsme vyrazili již v pátek zrána z Prahy v 5 závodnících (Mirek, Markéta, Míša, Milan, Honza) a 1 doprovodu (Ella).
Páteční odpolední sprint, který byl závodem SP, ale nebyl součástí ČP, jsme tak brali pouze jako závodní rozjetí se v místních terénech, které jsou v porovnání s českými hodně mapově náročné. Chybky dělali všichni, takže šlo jen o to udělat jich co nejmíň. Ubytování jsme si našli v apartmánech u Balatonu, kde přes sezónu bydlí němečtí důchodci, nám však plně dostačoval. Sobotní závod na middlu pro nás dopadl na záčátek sezóny docela dobře - já jsem skončil 9.v H21E (celkem jako 13.z Čechů spolu s SP), Markéta jako 4.v D21E (celkem 9.z Češek spolu s SP). Míša (D21A), Milan i Honza (H21C) skončili v první polovině výsledkové listiny a to na to, že letos všichni s MTBO začínají, nebylo vůbec špatné. V neděli pak přišel na řadu long s hromadným startem, což je v Čechách atypická disciplína, protože všechny závody se jezdí intervalově. Papírově jsme doufali v dobré výsledky, skutečnost však tak světlá nebyla. Nejlépe zajela Míša, která skončila na 4.místě v D21A a ukázala, že když objede dostatečný počet závodů, mohla by teoreticky bojovat dokonce o postup do dámské elity. My ostatní jsme zajeli průmeřné výsledky, které nestojí ani za řeč.
Po závodě jsme se sbalili a vyrazili na 500km cestu zpátky do Prahy. Počasí během víkendu nám přálo, místy bylo možná až moc teplo. Maďarské terény jsou pro o-bikery opravdu zajímavé, takže přidělení MS v MTBO pro rok 2012 Maďarskému Veszpremu je dobrá volba.

22.4. MTBOMČR a Český pohár v MTBO přesouváme do SeleticMartin
O-bikeři si naštěstí nemusí vyškrtnout závody v posledním květnovém víkendu ze svého kalendáře. Náhradní prostor se podařilo najít v Seleticích v okresu Nymburk v lese, kde už Ekonom v devadesátých letech uspořádal spoustu závodů. Tím prvním bylo Mistrovství republiky na dlouhé trati (v pěším OB) v roce 1996. Rok poté se tu jelo i Mistrovství republiky na klasické trati v MTBO, tedy závod, který zde bude na pořadu i letos. Potřebná povolení jsem již získali, spouštíme tedy i web Mistrovství ČR na klasické trati a Českého poháru v MTBO.

16.4. ODDÍLVELIKONOČNÍ SOUSTŘEDĚNÍ 2010Radim

Letošní běžecká sezóna byla zahájena, jak jinak, velikonočním oddílovým soustředěním, tentokrát ve Sklárně, na mapách Tis u Blatna a Tis/Sklárna.
Poslední dobou se velikonoční soustředění vrací do obliby, takže se nás sešlo zase o něco víc než loni.
Škola v přírodě ve Sklárně je sice skanzenem socialismu, takže jsme měli možnost opět zažít dlouhou frontu na jídlo, hliníkové příbory, nepříjemné kuchařky, různě velké postele na pokojích..., ale okolní luxusní terény byly dostatečnou náhradou za tento malý diskomfort.
Počasí nebylo sice úplně standartně velikonoční, ale i když byla zima jak v ruském filmu, tak aspoň nepršelo.
Takže si snad všichni užili běhání a kol, ať už s mapou nebo bez. Tak kde se sejdeme na příští Velikonoce?
Putovní Velikonoční snowboard si za vítězství ve štafetách tentokrát odvezli předseda s paní předsedovou (to sem píšu jen proto, abychom příští rok před soustředěním mohli dohledat, komu tahle luxusní putovní trofej zdobí obývák).



6.4. OBSádlo triumfoval u PlasPetr M.
Než se zde objeví reportáž z velikonočního soustředění, píšu zprávu o prvních dvou závodech pražského žebříčku, které proběhly poslední březnový víkend v okolí Plas severně od Plzně.
Z ušáků jsme se zúčastnili tři, za pozornost stojí Mírovo vítězství na sobotní krátké trati a nedělní bronz na dlouhé. Ta byla opravdu dlouhá, 16,8 km, ale mapově se to dalo zvládnout, takže za méně než 3 hodiny jsem byl v cíli, bronzový od konce. Na občerstvovačkách byla nejen voda a šťáva, ale i rozinky a čokoláda, což zvláště déle běžící borci ocenili. Ještě musím zmínit svou hvězdnou chvilku, kdy na 20. kontrole 5 lidí zmateně kroužilo po lese, já jsem tam přiběhl, namířil si to rovnou k jámě a kontrola byla tam.
Výsledky najdete zde.

1.4. OBKonec zimní sezónyRadim


V noci na neděli 28. března projela naposledy rolba po Jizerské magistrále z Jizerky do Bedřichova a zakončila tak letošní poměrně vydařenou lyžařskou sezónu.
Pokud dobře počítám, tak včetně rogainingů a pražských nočních LOBů bylo možno letošní zimu absolvovat dohromady 16 závodů LOB!!!

I když na horách ještě pořád sníh leží, všichni už se zajisté těšíme na letošní běžeckou sezónu, která odstartovala prvními závody už minulý týden.
No a nejvíc se určitě těšíme na tradiční velikonoční soustředění, které letos proběhne o Velikonocích.
Ve Sklárně u Tisu u Blatna.
Vytáhněte buzoly ze šuplíků, obruste zarezlé hřeby na orientkách, čeká nás luxusní terén, nádherné mapové tréninky, možnost kulturního a společenského vyžití mezi každou z 5ti fází za den... A hlavně, určitě super počasí.



1.4. MTBOMČR a Český pohár v MTBO nebudou v DobronicíchMirek
Ne, bohužel to není apríl. Závody Českého poháru v MTBO, které pořádáme 29. a 30. května, se nebudou konat v Dobronicích. V tomto týdnu jsme obdrželi od Panství Bechyně, které je vlastníkem části závodního prostoru, finální nesouhlasné stanovisko s pořádáním závodů. Panství Bechyně bohužel vlastní klíčovou část lesa, a kdybychom se jí snažili při stavbě tratí vyhnout, byl by výsledkem závod naprosto nedůstojný Českého poháru, natožpak Mistrovství republiky na klasické trati (kdo to ještě neví, v souvislosti se změnami v kalendáři získal náš závod na klasické trati dodatečně statut mistrovství). V současné době probíhají jednání o přesunu závodu do náhradního prostoru. Informace o něm zveřejníme ve chvíli, kdy získáme všechna potřebná povolení. V té době také plánujeme spustit web závodu.

2.3. OBIndustriální závodLukáš
V neděli proběhl industriální závod na povrchu a v dole Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Dokonalost sama. Měřítko 1:3000, výseč 1:800. Haldy, střelnice, štoly. Popisy kontrol obyčejná šatní skříňka, podzemní štoly poblíž kombajnu, automobil-výměna mapy. Prostě sprint s dvěmi výměnami map. Běhání mezi lomy, nepoužívanou železnicí, kontroly ve štolách, to vše formou sprintu, prostě zážitek. Kdo nenašel 1 kontrolu, připočítal si 10 minut. Kdo nenašel dvě kontroly, tomu připočetli 25 minut. Kdo 3 kontroly, ten měl smůlu. Mapa bude časem přiložena. Lukáš

28.2. LOB3. ročník Bedřichovské pětihodinovkyMartin
V sobotu se konal 3. ročník Bedřichovské pětihodinovky, bodovacího lyžařského orientačního závodu dvojic. Zatímco první dva ročníky pořádali manželé Kalinovi spíš jen pro kamarády a kamarády kamarádů, letos už šlo o oficiální závod, dokonce v kalendáři LOBáckých závodů označený, jako že ho pořádá EKP. Hlavními změnami oproti minulosti bylo vytvoření vlastního webu B5H.cz, mapa vytištěná speciálně pro závod i s kontrolami, na nichž byly klasické velké orienťácké lampiony, a centrum závodu a cíl se již nenacházely v domě Kalinových, ale na bedřichovském stadionu. Prostě závod se vším všudy, což znamenalo i více než dvojnásobný počet účastníků - cílem projelo 79 dvojic. Jen počet pořadatelů se nezměnil - tedy vlastně změnil, Kalinovi jsou už tři, ovšem nedalo se čekat, že tříměsíční Ella při pořádání pomůže (nakonec ale pomohla tím, že snad většinu závodu prospala - uvidíme, co Ella napíše na blog :-) Ale ukázalo se nemožné - i takový závod se dá odpořádat ve dvou lidech s občasnou výpomocí někoho dalšího, ale i cíl a současné počítání výsledků jsme zvládli ve třech lidech, i když to bylo náročné, zapomenout na vyčerpání ze závodu a něco počítat. Se Sportidentem by to nešlo, ale ražení kleštěmi má výhodu, že se dají kontroly rozvézt den či dva předem a přivázat řetězem, takže žádná ukradena nebyla.

Z letošních tří podobných závodů (dalšími byly lednový skirogaining v Krušných horách a únorové Ski adventure na Vysočině) šlo určitě o nejzajímavější závod z hlediska možností plánování trasy. Zároveň se jezdilo nejvíc na upravených tratích - z našich 56 km jsme jen asi 2 km jeli mimo trasy upravené i na bruslení. Takže šlo o nejvíc lyžařský závod, naopak mapově byl určitě nejjednodušší. To je logická nepřímá úměrnost. Kontroly byly rozmístěny skoro po celé české části Jizerek, z těch vzdálenějších bylo výhodnější navštívit Jizerku a vodní nádrž Souš, naopak ke kontrolám za Předělem se po týden neupravených tratích dostávalo pomalu. Vyšlo i počasí, téměř pořád svítilo sluníčko, které odpoledne dost zpomalilo sníh v níže položených pasážích (do jarní sněhové břečky jsme vjeli už nad Kristiánovem) a to zkomplikovalo hodně dvojicím stíhání časového limitu.

Oproti oběma předchozím letošním závodům, kde jsem se v kategorii mužských dvojic nemusel o výsledky vzhledem k mým lyžařským kvalitám vůbec starat, tady v mixech s Luckou z lyžařské Humanity šance byla. I když i tentokrát jsem byl tím pomalejším z dvojice. Nakonec nás právě trestné body za dojezd po limitu odsunuly těsně na bramborovou pozici - porazily nás dvě veslařsko-lyžařské humanitní dvojice a o vítězství LOBáckých reprezentantů Honzy Lauermana a Báry Chudíkové nebylo vůbec pochyb, lepšího bodového zisku dosáhly jen tři mužské dvojice. Na velmi solidním druhém místě skočili ušáci Dušan Lebeda s Ondrou Blahou, kteří za 5 hodin najezdili necelých 70 kilometrů. Zvítězili suverénně Kládin s Voitoiem.

Výsledky najdete na webu Bedřichovské pětihodinovky, podívat se můžete i na mapu s GPS záznamem našich postupů.

25.2. OBNádherný závod nad SázavouLukáš
HROB v zasněženém kopcovatém terénu, kde více cest je prošlápnuto zvěří než lidmi. Exkluzivní mapa. Ekvidistance 4metry, měřítko 1: 25000, a hlavně mapa je starší než já. Mapa z roku 1969, pro jistotu nijak neupravená.
Ztratil jsem se při běhu na 9. kontrolu takovým způsobem, že jsem byl rád, že jsem našel nějakou turistickou značku. Po značce jsem běžel úplně blbě. A byl jsem rád že po dobré radě dobrýchlidí jsem se dostal do cíle. Ještě že jsem věděl, jak se jmenuje ta vesnice.
Mapu najdete zde a stránky závodu zde.

11.2. LOBLoby ve Třech StudníchRadim

V okolí Třech Studní na Vysočině se v sobotu a v neděli jely další pohárové závody v LOBu.
Sobotní krátká trať se jela v okolí rybníka Medlov, v husté síti převážně úzkých čárkovaných stop. Téměř žádné převýšení, zato měkké stopy po předchozím sněžení z konce pracovního týdne, teplota okolo nuly. Prostě až na pár odskoků na urolbovanou stopu to byla jedna dlouhá soupaž.
Výborně si vedli veteráni, dvě druhá místa Jany a Peciše hovoří za vše. Ani mlaďoši se ve výsledcích neztratili, v áčkách Mirek 3., Markéta 8., v elitě 10. Radim.
Sobotní výsledky, mapa a fotky.
Nedělni klasika byla hodně lyžařská a hodně dlouhá. Závodilo se především na širokých stopách, závodníci elity si zajeli dokonce až ke Ski hotelu. Oproti sobotě se o poznání ochladilo na -7° a místy foukal nepříjemný vítr.
Klasika nám asi jde líp. Jana a Peciš ve svých kategoriích zvítězili, v áčkách Dušan 7., v elitě Radim 9.
Výsledky neděle, mapa a fotky.

8.2. OBVodní orienťák v LiberciMartin
Tradiční pořadatel bruslařských orienťáků Radek Mikuláš v sobotu převedl, že závody dokáže uspořádat nejen na vodě v pevném skupenství, ale i ve vodě normální. V libereckém Centru Babylon totiž připravil závod v orientačním plavání. Už při průzkumu terénu (své první návštěvě Babylonu mezi svátky) jsem dospěl k názoru, že bych spíš volil název "vodní orienťák" - v aquaparku totiž tolik míst, kde by se dalo další úsek plavat, není. Někde je vhodnější se vodou brodit, někde ručkovat po provazech na okraji bazénu. Ale rozhodně mě to neodradilo a na závod jsem se těšil. Nebyl jsem však sám, přihlásilo se nečekaně hodně zájemců - ve výsledcích jich je okolo 170. To pořadateli rozhodně situaci neulehčilo, času jsme neměli neomezeně (všichni museli odstartovat během hodiny, takže tři závodníci startovali vždy najednou) a kapacita Babylonu není nafukovací. A hlavně není nafukovací kapacita úzkého průplavu mezi dvěma částmi aquaparku - té s jeskyněmi a té s tobogány, kterým se proplavávalo během závodu snad desetkrát. Logicky tam nastávaly mírné tlačenice, ale nic hrozného to nebylo. Určitě lepší, než kdyby bylo povoleno běhat po břehu, to by určitě došlo k nějakým úrazům. Na břeh se smělo vystoupit jen jednou - při výstupu po schodech ke kontrole na vršku tobogánů. Cestu tobogánem dolů jsem si ale neužil, kvůli váhání při mapování mě totiž přeběhl Skyvouš a při dodržování povinného rozestupu v tobogánu bych čekal dlouho, takže jsem raději seběhl po schodech. Jinak se ale jízda některými tobogány vyplatila. Závod měl podobu jakéhosi "polovičního paměťáku" - závodníci měli k dispozici mapu se všemi kontrolami s vyznačenou první kontrolou (odkaz vede na mapu na webu LBE ve větším rozlišení). Na kontrole pak byla kromě kleští i mapa s vyznačením, která kontrola je další v pořadí. Mapově to bylo zajímavé, určitě nerozhodovala jen rychlost pohybu ve vodě. Nejdůležitější ale bylo vymyslet, kam s mapou - plavat s papírem v ruce je nepohodlné, i když je vodě odolný. Někteří závodníci strkali mapu do plavek (dámy to měly s horním dílem plavek jednodušší :-), ale často byla výsledkem ztráta mapy. Já měl připravený důmyslnější systém - gumu kolem pasu a k ní připíchnutou mapu spínacím špendlíkem. Při testování před závodem jsem ale zjistil, že papír je sice neroztrhnutelný, po vytvoření díry od špendlíku se však trhá. Obalil jsem tedy mapu ještě igelitem, jenže nepříliš důkladně a hlavně jsem kvalitu systému neotestoval při závodní zátěži :-) Při postupu na šestou kontrolu jsem pak nasadil tak rychlé tempo, že mi na špendlíku zůstal jen igelit a mapa odplavala. Kdyby její součástí nebyla i průkazka, asi by mi to pomohlo k lepšímu výsledku - jako paměťák jsem závod bez problému doplaval a neztrácel čas mapováním. Takhle jsem se zkoušel pro mapu vracet, ale už jsem ji nenašel (resp. našel ji někdo jiný). V takovém závodě naštěstí vůbec nešlo o výsledek, ale o zážitek - a zážitek to byl nezapomenutelný. Tyhle netradiční závody se mi moc líbí a akce organizované Radkem Mikulášem můžu jen doporučit - pořádá je totiž s nadšením a závod pořádaný s nadšením bývá tím nejlepším. Výsledky a fotky jsou vyvěšeny na webu dálkových bruslařů (v poměrně vhodnou chvíli, mrzne a tak může být ledové zpravodajství užitečné :-).

5.2. LOBNoční LOB v ModřanechRadim
Neuvěřitelná série pokračuje. Už 4. letošní pražský noční LOB proběhl ve čtvrtek v prostoru Modřanské rokle a okolí.
Jája Němečková nachystala závod s volným pořadím kontrol, hromadným startem ve vlnách a časovým limitem 75 minut, do kterého se vešla asi polovina ze 30ti zúčastněných závodníků.
Po mírné oblevě ze středy sníh krásně ztvrdnul a dalo se bruslit i po loukách. Největší překážkou na cestě do cíle byla asi mapa. Přece jenom, poslední mapa pro OB v prostoru Modřanské rokle je z roku 1973, kdy v okolí nestál ještě ani jeden panelák. Takže jsme závodili na ZM 1:10000.
Pod hodinu to stihli jen 2 závodníci, vyhrál "místní domácí pán" Pavel Košárek za 54 minut.
Výsledky na ne Betově a mapa na KLádinovinách.

2.2. LOBMČR LOB na klasice a štafetRadim
Tak. A další zimní víkend a další LOBy jsou za námi. V Lučanech nad Nisou se o víkendu konalo Mistrovství ČR na klasické trati a štafet.
Pokud se někdo obával, že by snad závody mohl ovlivnit nedostatek sněhu, tak ten půl metr prašanu co napadl ve čtvrtek a v pátek, ho mohl uklidnit. Ovšem problém byl, že v těchhle přívalech bílého nadělení neměli pořadatelé nejmenší šanci upravit stopy. Což vyřešili šalamounsky: prodloužením časového limitu. A tak se ze sobotního závodu začala rodit akce, na kterou budeme všichni ještě dlouho vzpomínat.
Závodníci startující vepředu se stali nedobrovolnými pomocníky pořadatelů a trpělivě prošlapávali stopy. Bohužel ne všechny. K některým kontrolám se dalo dostat jen pěšky, ve stopách roznašeče. Ale i přesto to byl moc pěkný závod, který si všichni užívali. Většinou déle jak 2 hodiny.
Honza P. potvrdil svoji momentální formu a vyhrál kategorii H35. Jana B.(D45), Mirka (D50) a Milan B. (H50) obsadili ve svých kategoriích stříbrné pozice, Jirka (H55) skončil 4. V hlavních kategoriích zazářili 9. místem Míra a 10. místem Martina.
Nedělní závod štafet se odehrával víc po širokých stopách, udusaných ze soboty, takže se víc lyžovalo a prakticky nebylo potřeba sundávat lyže.
Trio Jirka, Mirka a Milan vydolovalo ze závějí 3. místo v kategorii H140. 5. místo vybojovali muži ve složení Míra, Honza a Radim, 11. skončily ženy, Martina, Markéta a Jana.
Výsledky: sobotní klasika a nedělní štafety.
Mapy s tratěmi dvou hlavních kategorií sobotního MČR H21-1, H21-2, D21-1 a D21-2.
Fotky z centra závodu štafet od Radima a fotky z prostoru závodu od Milana Venhody.

29.1. LOBSérie nočních pražských LOBů pokračujeRadim
Ladovská zima pokračuje a sníh v Praze leží už 3. týden!!!
Ve středu se uskutečnil 3. letošní závod neoficiální série nočních pražských LOBů, tentokrát v Milíčovském lese.
KLádin připravil 6km dlouhou a na volby postupů bohatou, orientačně náročnou trať. Širokých cest je v Milíčáku výrazně míň než ve Hvězdě nebo na Hostivaři, takže závodníci měli šanci vyzkoušet při častém ježdění v tečkách sílu svých paží. Třešničkou na dortu pak byla kontrola na ostrově rybníku Vrah.
Na start dorazilo téměř 40 závodníků (mezi nimi i stabilní čtveřice Ušáků) a vítězný čas byl nakonec 35 minut.
Výsledky na stránce závodu a mapa s tratí a variantami postupů.

26.1. LOBLOBy ve VrbněRadim
O víkendu se konečně jely první žebříčkové závody v LOBu. Kupodivu ne ve Strážném u Vrchlabí, ale hned v sousedním terénu, ve Vrbně pod Pradědem.
Naštěstí se o víkendu rozhodlo taky ukázat sluníčko, takže teploty během dne dokázaly vystoupat i na přijatelných -7°C. Tratě byly z 80ti% vedené po loukách, takže na vyhřívání a opalování bylo času dost, protože ve stínu a v lese byla zima jak v ruském filmu.
Sněhové podmínky byly ideální, perfektně upravené a tvrdé stopy, i fikat se dalo docela pohodlně. Hustá síť stop mezi remízky nabízela poměrně zajímavý orientační závod. Ovšem ještě větší překážkou než záludně namotané tratě byly místy až nechutné krpály. Aspoň si mohli závodníci vyzkoušet, jak asi vypadá dojezd do cíle finálového závodu Tour de Ski.
Sobotní krátká trať byla zároveň mistrovstvím ČR na KT a našim závodníkům se docela dařilo. Jana B. skončila v D45B 2. Do první desítky se dostali v hlavních kategoriích ještě Martina (9.), Veronika (10.) a Radim (9.).
Nedělní klasika prověřila fyzické síly všech, časy pod 100 minut byly v hlavních kategoriích spíše vyjímkou. Jana B. svoji kategorii vyhrála, Markéta si v D21A vyjela skvělé 3. místo a Dušan byl v H21A 4.
Výsledky: sobota a neděle.
Mapy s tratěmi dvou hlavních kategorií: sobota MČR KT D21 a H21 , neděle D21E a H21E.
Fotky od Radima a fotky z obou dnů od L. Tomečka .

22.1. LOBMapa LOBu v HostivařiRadim
Mapa s dlouhou tratí (11km).
Ve výsledcích také najdete zajímavé charakteristiky některých závodníků. Například u Martina: razil do mapy, kterou ztratil. :-)
Závod byl mírně poznamenán konfliktem s bezohlednými chodci. Slovy pořadatele:
"Moc by mě zajímalo, kdo a co řval na tu paní ve sjezdu z 6 na 7. 8-O Muselo to ale stát za to, protože se mě přišla do cíle zeptat, který oddíl tuhle akci organizuje. Nic netušíc jsem ji nejdříve prozradil plný název mého oddílu (Seskočil z rudé skály a vyrazil si dech) a chystal se i přidat něco z historie ;-) . Trochu pobledla a něco mlela o volání policie :-? . Nakonec ji uklidnilo, že jsem ji sdělil, že jsme nejznámější jihočeský oddíl na sever od Prahy. :-D"

21.1. LOBNoční LOB v HostivařiMartin
Sněhu se v Praze stále daří dobře (detaily viz www.kamzasnehem.cz) a tak bylo možné i tento týden uspořádat noční LOB. Středeční závod v prostoru Hostivařského lesoparku připravili Hynek Urban s Honzou Novákem. Slibovali delší závod než před týdnem ve Hvězdě (nakonec jsem najezdil přes 11 km) a pro mě atraktivnější prostor (bližší k domovu), což mě zlákalo k účasti. Nicméně k přípravě vybavení jsem přistoupil lehkovážně, což jsem pocítil v plné míře už na postupu na první kontrolu. Pár metrů po hromadném startu jsem zjistil, že moje čelovka za 90 korun svítí sice hezky, ale nevydrží v poloze, aby svítila dopředu. Místo toho svítí do očí a to je na nic. Už na postupu jsem ji radši sundal a dal do kapsy, i bez ní bylo něco vidět a protože prostor Přehrady znám, ani jsem nedojel na první kontrolu poslední. Chci vytáhnout z kapsy průkazku - a ona už tam není. Tak že bych razil do mapy? Aha, ani mapa už v mapníku (=průhledných deskách s dvěma gumičkami) není. Jsem na jedničce a nemám už světlo, průkazku ani mapu :-) Mapa naštěstí ležela 50 metrů zpátky, takže závod pro mě neskončil. Za jedničkou jsem si řekl, že by bylo lepší jet se světlem a nějak ho obmotat okolo ruky, když na hlavě nepomůže. Výsledkem bylo, že se rozpadlo úplně. Pokračoval jsem tedy za tmy. Do šesté kontroly jsem kleště (byly u nich ještě reflexní válečky, lampiony žádné) nacházel relativně bez problému i za tmy – a to mi ani soupeři moc nepomohli, jel jsem osamoceně na jednom z posledních míst. Na sedmé kontrole už byla dohledávka bez světla bez šance, opravit jsem ho za tmy nedokázal, i když doma za světla bylo hned za minutu zas funkční. Ukázalo se však, že na posledním místě nejsem, po pár minutách přijeli další závodníci a kontrolu mi našli. Pak jsme vytvořili povedenou dvojici s Míšou z Humanity a navzájem jsme si pomohli - já neměl světlo a legitku, Míša zas ztratila z podobně kvalitního mapníku mapu (na rozdíl od mě definitivně). Vlastně jsme byli trojice, ještě s námi jela jedna holka. V tomhle složení jsme dojeli až do cíle a překvapivě ne na úplně posledních místech, což potvrzují výsledky. Lépe Ekonom reprezentovali Radim (2. místo) a Dušan (4. místo). I přes problémy se mi závod líbil a doufám, že příští týden sníh umožní uspořádat další, jenom se musím lépe připravit :-)

20.1. LOBSkirogaining v Krušných horáchRadim
V sobotu se v Krušných horách jel První česko-německý přeshraniční skirogaining, lyžařský orientační závod dvojic (trojic, čtveřic...) s volným pořadím kontrol.
Centrum v Novém Městě v Krušných horách na lyžařském stadionku, poctivě urolbované stopy jak v Německu, tak i na české straně. Už klasifikace stop (77% najeto rolbou) prozrazovala, že se bude jednat spíše o lyžařský závod než hančovačku známou z LOBů.
Na startu se sešlo 122 závodníků v 52 týmech z Čech a Německa. Čest našeho oddílu se rozhodli hájit Martin s Ondrou (Ekonomáci) v kategorii mužů a Veronika s Radimem (Ušáci z Bulharska) v mixech.
Mapu (lyžařskou speciálku 1:50000 s vyznačenou sítí a klasifikací stop a 15ti kontrolami v hodnotě 30, 60 a 90 bodů) jsme dostali už 30 minut před startem, takže bylo dost času přemýšlet o taktice. První, co nás při pohledu na mapu napadlo bylo, že se to dá objet celé (ale nahlas to řekla Veronika, já jsem se takhle vloni spálil na Bedřichovské 5tihodinovce, když jsme se s Kaulim vrátili až za tmy po 6,5 hodinách a bez 3 kontrol...). Letmé přeměření nás vyvedlo z omylu, 80 km. Nakonec všechno nestihli objet ani první muži, i když jen o fous.
Taktika byla jasná, vynechat jednu 90ku na severu nebo jihu. Variantu sever zvolilo asi 90% týmů, na jih jsme se vydali jen my co spolu běháme v tom jednom oddílu a další asi 3 týmy.
Taktika to byla dobrá, i když nám nakonec chybělo tak 15 minut na jednu kontrolu. Základem byly samozřejmě výborně namazané lyže. A to, že Veronika vydrží víc než člověk, takže gumycuk jsme vytáhli až po čtyřech hodinách závodu :-).
Ušáci z Bulharska nakonec v mixech skončili o 30 bodů na 2. místě, když je v souboji manželských párů předstihli manžele Heinekenovi. A v celkovém hodnocení bez rozdílu pohlaví na místě 3. V mužích zvítězil tým Prošlápnutý Germinky (Bořánek, Kovář), Ekonomáci skončili na výborném 8. místě. V ženách zvítězil tým Plyšový radiátor (Hrušková, Hrušková).



Výsledky najdete zde.
Mapa s tratí a postupy na Route Gadget: Loučná - Kahleberg SKI .
Fotky z průběhu závodu.

15.1. LOBPražský parkový noční LOBRadim
Ve čtvrtek se v oboře Hvězda uskutečnil Pražský parkový noční LOB.
Pořadatelé z Kotlářky se rozhodli využít letošní sněhové nadílky a toho, že Praha je jedním z míst s nejvyšší sněhovou pokrývkou u nás a v době, kdy se ruší závody na hřebenech našich hor, uspořádali skutečně luxusní závod. A nebál bych se říct, že to byl letošní nejlepší LOB. Kdy jindy si můžete na lyžích vyzkoušet třeba fikačku po schodech...
Mapa byla speciálně připravená pro LOB, i s klasifikací stop. V lese pak bylo množství stop na bruslení a na klasiku. Na výběr pak byly dvě tratě s délkou 5,5km a 3,3km.
Kdo tam nebyl, tak o hodně přišel, protože noční LOB se hned tak nezažije. Byla to sranda, takže rozhodně nikoho z 90ti zúčastněných závodníků ani nenapadlo si stěžovat na ne vždy spolehlivou mapu, nebo nepřesné umístění kontrol.
Pokud vás baví jen hladké lyžování, i tak se dá návštěva Hvězdy doporučit, lyžování je tam skoro jako na horách.
Ušáků (i bývalých a budoucích) se ve Hvězdě sešlo poměrně dost.
Honza Novák, Dušan, Radim a Veronika se seřadili na 3. - 6. místě, 9. dojel Milan Štemberg, 26. skončil náš nový člen Petr Pruner a 34. dojel Míra Fanta. Všichni na delší trati.
Výsledky najdete na stránce závodu.
Mapa Bílá Hvězda s delší tratí je tady.
A nakonec, odkaz na fotky.

14.1. ODDÍLTréninky v tělocvičně nově v ÚTERÝMartin
Oddílové tréninky v tělocvičně se od nepaměti (alespoň od doby, co jsem členem Ekonomu :-) konaly vždy v pondělí. Časy se však mění a od příštího týdne bude všechno jinak. Nový termín tréninků v tělocvičně na VŠE na Žižkově je ÚTERÝ od 19:30 do 21:00.

Zpět

top

1. závod Prazského poháru zactva
17.5.2017
Praha - Vinoř

www stránky

ORIS

Facebook




Oblastní mistrovství na krátké trati
22.4.2017
Týnec nad Sázavou

Vícedenní závody EDUARD
29.-31.7.2016
Eduard u Jáchymova

Český pohár MTBO
25.-26.6.2016
Jabkenice


© Ekonom Praha
Martin Sajal
Petr Matoušek
design: Vladislav Kalous