VŠTJ Ekonom Praha - oddíl orientačního běhu
Střihej ušáku!!!
  Aktuality
  Závody
  Mapy
  Oddíl
  Kontakt
  Fotky
  Stáhněte si
  Sponzoři
  Odkazy
 
  Přihlášení do oddílové databáze:
 
Username:
Heslo:

Aktuality z roku 2007

25.12. LOBBedřichovská pětihodinovkaMartin

V předvánoční sobotu pořádal Mirek Kalina první ročník Bedřichovské pětihodinovky. Myšlenka závodu je obdobná jako u Bike adventure a obdobných cyklistických závodů v létě - na lyžích se ale něco podobného jelo poprvé. Závodníci dostanou mapu, umístění kontrol je také dopředu známé. Až při ostrém startu dostanou bodové ohodnocení kontrol (zpravidla 0, 10, 20, 30, 50 a 80 bodů) a úkolem je získat co nejvíce bodů a dojet do cíle pokud možno v časovém limitu (tady byl 5 hodin), protože za jeho překročení se body odečítají. Zpravidla závodí dvojice, ale zde byl vypsána i kategorie jednotlivců. V prostoru bylo rozmístěno celkem 39 kontrol, atraktivitu závodu určitě zvyšovalo, že se nacházely na dvou mapách. 13 jich bylo na podrobné mapě pro lyžařský OB v okolí Bedřichova, v těchto místech byla hustota kontrol hodně vysoká. Zbylých 26 pak bylo rozmístěno na udržovaných stopách po skoro celých Jizerkách, tj. na trase Jizerské padesátky a odbočkách z ní. Už na začátku mi bylo jasné, že k nejvzdálenějším kontrolám na Jizerce nemá lyžař-turista, jako jsem já, skoro žádnou šanci dojet. Zato zkušení lyžaři závodníci to stíhali bez problémů.

S ohledem na moje lyžařské schopnosti bylo rozhodnutí na startu jasné – nechat vzdálené kontroly v oblasti Smědavy a Jizerky jiným a zaměřit se ze začátku na sběr většiny kontrol na LOBácké mapě - znamenalo to hodně bodů na malém prostoru. Bylo to i v souladu s mojí motivací, objevit nějaké trasy v Jizerkách, které ještě neznám, a zároveň si hezky zalyžovat. Objevování a ideální stopy většinou nejdou moc dohromady, takže i tentokrát jsem se nevyhnul ne zrovna upraveným a zledovatělým lesním stezkám, ale nebyl to žádný extrém, nevadilo mi to. Je o mně myslím známé, že mě závodění na lyžích bere leda v televizi a LOBy mě vůbec nelákají, na hory jezdím radši na výlety, než abych se někde hodinu honil po mizerných stopách mezi smrčky. Ale zjistil jsem, že takovéto bodovací závody mě moc baví i na lyžích – jde v podstatě o celodenní výlet s předem nenaplánovanou trasou a nějakým tím dobrodružstvím.

Ač jsem před závodem tvrdil, že nemám žádné ambice a jedu spíš na výlet, tak výletním tempem prostě závody jezdit nedokážu (že ale zkušeným lyžařům připadá moje tempo výletní, i když se opravdu snažím, je už věc jiná :-) Každopádně jsem na začátku posbíral spoustu kontrol v lese směrem na Hrabětice, odtud se spustil směrem k přehradě a tam sebral další. Krize přišla po necelých dvou hodinách, při stoupání v oblasti Kristiánova. Tam padlo také klíčové rozhodnutí – nemá cenu šnečím tempem stoupat na Knajpu, protože v takových kopcích ztrácím nejvíc. Místo toho jsem se zaměřil na kontroly v nižších partiích a v blízkosti Bedřichova.

Závodu se zúčastnilo téměř 50 sportovců, což je docela hodně vzhledem k tomu, že informace o závodě nebylo možné v podstatě nikde najít – Mirek pozval několik svých kamarádů z různých sportů, kterým se věnuje (lyžování, veslování, MTBO, OB atd.) a ti zas o závodě řekli dalším. Celkovým vítězem a zároveň vítězem kategorie jednotlivců se stal Pavel Štryncl (mimo jiné také vítěz loňského Highlandera). Druhý skončil ušák Dušan Lebeda, za ním se bodově seřadily nejlepší tři mužské dvojice (mezi nimi na druhém místě o-bikeři Pedros a mAk ze Smržovky) a na celkově 6. místě (a třetí v jednotlivcích) jsem skončil já. Dokonce Honzu Nováka jsem porazil :-). Kompletní výsledky najdete na webu Humanity Praha. Mapy se zakreslenými kontrolami pak najdete mezi fotkami od Pedrose.

Závod byl unikátní tím, že ho Mirek zvládl v podstatě celý (Markéta promine) uspořádat sám. Centrum bylo v jeho baráku v Bedřichově – prezentace se nacházela v posteli, cíl ve vchodových dveřích a vyhlášení se odehrávalo na půdě. Lampióny s kleštěmi rozvážel na bližší kontroly v podvečer před závodem, ke vzdálenějším kontrolám dostali závodníci na startu kontrolní otázky, a prostřednictvím odpovědí na ně prokázali, že na místě byli. Bude druhý ročník podobný, nebo se stane závod masovou akcí? Možné je asi obojí a myslím, že se rozhodne podle úspěchu prvního ročníku podobného, ale výrazně "většího" závodu – Ski adventure.

6.12. ODDÍLRočenka ke staženíPetr M.
Je možné si stáhnout nejen letošní, ale i starší oddílové ročenky.

24.11. OBNa jaře budeme pořádat PŽMartin
Letos jsme si od pořádání závodů dali pauzu, ale to určitě neznamená, že Ekonom s pořádáním nadobro skončil nebo že se dalších námi organizovaných závodů dočkáte za několik let. Naopak, již na jaře – konkrétně v sobotu 29. března 2008 – budeme pořádat závod pražského oblastního žebříčku. Využijeme pro něj naši mapu z roku 2006 Botič River, bude se tedy běhat v okolí pražského veletoku Botiče v Praze-Petrovicích. Stejně jako před dvěma lety v tomto prostoru půjde o závodu ve sprintu. Je však velmi pravděpodobné, že nezůstane jen u sprintu, protože kvůli pouze cca 20 minutám závodu k nám mnozí asi nebudou chtít jezdit. Odpoledne po skončení sprintu by se ve stejném prostoru měl konat závod ve SMIKu. na krátké trati, tedy s limitem 30 minut.

20.11. LOBZahájení zimní sezónyVeronika O.
O víkendu 17. a 18. listopadu zahájila LOBácká sekce oddílu zimní lyžařskou sezónu tradičním soustředěním na prvním sněhu u Kauliho. Víkendové lyžování na Horních Mísečkách se skutečně vydařilo, výborně upravené stopy na bruslení i na klasiku, modrá extra a nedělní opalovačka, lepší podmínky pro start do letošní, zajisté veleúspěšné závodní sezóny, jsme si nemohli přát. Na fotky se můžete podívat zde.

19.11. OBDušan vicemistrem světa ve SMIKuMartin
14. MS ve SMIKu se běželo v sobotu na Vidrholci. Do tohoto prostoru se SMIK vrátil po třech letech, tehdy Sádlo rozhodl o svém premiérovém titulu až závěrečném úseku. I tentokrát si to o vítězství rozdala větší skupinka, která běžela posledních asi 20 minut společně a bylo v ní 6 závodníků se stejným počtem bodů. Dobře se v ní držel Dušan, patřil ve skupině k aktivnějším a nevzdával se ani v závěrečném úseku, kdy stíhal pozdějšího vítěze Pavla Justu. Dušanovi se na Vidrholci daří, k předchozímu 5. místu přidal letos stříbro. Zajímavostí je, že na „velkou bednu“ se dostali samí velmi mladí závodníci (nejstaršímu bylo 22 let) – jedinými dvěma výjimkami byli ušáci – Dušan a v kategorii žen také Hanka Křístková, která obsadila 6. místo. Výsledky a další zajímavosti najdete na stránkách SMIKu.

12.11. ODDÍLVelká KunratickáVláďa
Ahojte všichni. Možná jste si všimli, že o víkendu se běžela Velká Kunratická - letos už po sedmdesáté čtvrté. Úžasný chlapík je pan Horáček, který ji letos běžel po 59. a zatím nevypadal, že by to příští rok nechtěl běžet znovu. Ve třiaosmdesáti to je úžasný. A abyste viděli, že staří dědci jsou fakt dobří, tak vězte, že vítěz kategorie sedmdesátiletých a starších to běží za 17:46!!
My ostatní nevypadáme při Kunratické tak důstojně jako matadoři kunratických veteránů, ale vody a bláta se taky nebojíme. Při letošním ročníku to platilo obzvlášť. Ranní martinská chumelenice i víkendový déšť trať kvalitně promáčel, tudíž problémy nastávaly už pod prvním kopcem. Tak kvalitně zablátit tolik oblečení v tak krátkém čase se mi už dlouho nepodařilo.

Proti loňsku jsem se zhoršil o necelou půl minutu. Původně jsem myslel, že je to stáří a lenost, ale prý se letos fakt běželo pomaleji :-)
Ve výsledkové listině našel Ondra Bláha pár ušáků, tak se koukněte, jak jsme se plácali:

  1. Jan Procházka          11:48
  7. Honza Šedivý   ex-EKP  12:51
 53. Mirek Kalina      EKP  14:47
 65. Vláďa Kalous      EKP  14:58
 85. Ondra Bláha       EKP  15:19
147. Nikola Rafaj      EKP  16:03
191. Matěj Stejskal    ???  16:37
195. Honza Vokurka  ex-EKP  16:41
231. Petr Matoušek     EKP  16:58
391. Honza Hasman   ex-EKP  17:54
743. Petr Stejskal     EKP  19:59

celkem: 1502
Jestli jsem na někoho zapomněl tak to bylo zcela neúmyslné a jenom z toho důvodu, že jsem ho ve výsledcích nenašel. Vlastně jo. Na Vénu jsem zapomněl. Véna to běžel za nějakých 22 a skončil někde kolem tisícovky. Kdo chce vědět víc, podívá se na fotky Nikolovy.

5.11. ODDÍLNa mistrovství Ekonomu favorité nezaváhaliPetr M.
V sobotu proběhlo u Vratislavic u Liberce oddílové mistrovství. Účast byla slabší než v minulých letech, přesto se v lese zrodily výborné výkony. Kvalitní zázemí (guláš, smažák, teplá sprcha, pivo, kofola...) poskytla chata Tyršův dům ležící v těsné blízkosti mapy Císařský kámen. Terén byl dle slov Andrého skandinávský. V hlavních kategoriích dle očekávání triumfovali Radim a Jana. Mně se mimo jiné mlžily brýle, tak nebylo pochyb o obhajobě poslední příčky.

Výsledky
H21D21
1. Radim66.10 1. Jana61.04
2. Čenda68.48 2. Veronika69.02
3. Steve80.43 3. Helenka91.00
4. Petr112.03
HVDV
1. Zůra54.10 1. Líba54.10
2. Kucan57.52 2. Mirka55.16
3. Boule74.59 3. Rita59.47
4. Pekič142.26 4. Ivča K.60.06
DětiMM*
1. Bobeš17.25 1. André75.10
2. Ferda+Míša
s doprovodem
35.53

* mimo mísu

Protokol
Závod:Přebor EKP 2007
Datum:3.11.2007
Centrum:chata Tyršův dům, Vratislavice nad Nisou
Mapa:Císařský kámen, 1:10 000, 2005
Počasí:klasický podzimní humus, mlha, déšť, 10 °C

5.11. OBUšácké štafety na Hulk cupuMartin
Předávka mezi Martinou a Janou V pátek se běžel v Prokopském údolí Hulk cup - na jednu stranu tradiční (šlo o již 25. ročník) a na druhou netradiční závod (noční štafety se jinak v Čechách moc neběhají). Ekonom reprezentovaly dokonce 3 štafety - ženy ve složení Martina V., Jana B. a Veronika skončily na 7. místě. Ze dvou mužských štafet bojovala ta silnější (Sádlo, Dušan, Radim) o stupně vítězů, nakonec z toho bylo pěkné 5. místo. Součet časů do týmové soutěže pak znamenal celkově 4. místo. Výsledky a další zajímavosti najdete na stránkách Hulk cupu, podívat se můžete i na fotky od Jany Bochenkové

8.10. OBBěhání v bývalém vojenském prostoruMartin
V neděli jsem se zhruba po 3 letech vypravil na závody v klasickém OB motivován něčím jiným, než přípravami SMIKu (všechny 4 moje dosavadní letošní účasti se k pořádání SMIKu nějak vztahovaly). Do Milovic jsem totiž už asi pět let plánoval výlet, jenom se ho nikdy nepodařilo realizovat, takže tomu bylo potřeba pomoci – Meteor Kačerov zde pořádal závod SmartMaps Cupu (to není žádná nová soutěž, jen nový název pro pražský žebříček, který má nového sponzora, společnost Planstudio a jejich produkt SmartMaps). Milovice jsou pro lidi pracující v Praze jednou z možných variant, jak přijít relativně levně k bytu do osobního vlastnictví, přičemž to není vykoupeno zas až tak extrémním dojížděním. Na to se ale spíš zeptejte Martiny a Báry, které tam už přes rok bydlí. Každopádně terén závodu vypsaného jako krátká trať byl opravdu ojedinělý, střídaly se různé jinde těžko nalezitelné atrakce. "Městská část" závodu byla zajímavá tím, že v Milovicích stojí vedle sebe paneláky chátrající neobývané a opravené obydlené, mezi nimi se pak občas nějaký rekonstruuje. Směrem ven z centra přibývá těch rozpadajících se, zarůstajících zelení, okolo nich pak rostliny pomalu ale jistě rozkládají i četné asfaltové plochy po vojácích. Část lesní je pak až na výjimky dost zabušená (já ale hodně obíhal, takže mě napalm ani moc nezasáhl). Překvapení ale nabízí také – např. v podobě dalších vojenských objektů, ohraničených třeba zbytky ostnatých drátů. Kontroly na podobných objektech se taky často nenajdou: vojenské WC v oblasti, kde se prý ve zbylých budovách po armádě pořádají technoparty (popis roh budovy), popelnice (popis jiný umělý obejkt) nebo jak píší Sosnoviny, pomník armádního generála. Každopádně mně se netypický závod líbil. Příjemné překvapení pak přinesly i výsledky – obsadil jsem v hlavní mužské kategorii 5. místo se ztrátou necelých 4 minut na vítězného Tomáše Procházku. A to mám za poslední 3 sezóny naběháno dohromady tak maximálně 150 km :-) Výsledky najdete na stránce závodů.

7.10. OBPřebor Prahy v nočákuMartin
V pátek večer jsem se po asi 10 letech postavil na start Přeboru Prahy v nočním OB. Důvodem byl především fakt, že na Vídrholci se letos poběží také SMIK. Chtěl jsem se podívat do lesa i v závodním tempu, stavbě trati to snad prospěje. I shromaždiště by mohly mít oba závody stejné – skautská základna na sídlišti Rohožník poskytla potřebný komfort a tak se zatím dostala na místo rezervní varianty centra pro SMIK. Start jsem měl velmi zajímavý. Asi tři minuty před vchodem do koridoru (startoval jsem jako předposlední ze všech) přijíždí po lesní cestě terénní auto. Vystupuje z ní myslivec hledající hlavního pořadatele. Prostě srážka s ... no, s pánem, který byl opravdu přesvědčen, že práva jsou na jeho straně a že závod určitě není povolený a nemáme tam co dělat (což samozřejmě pravda nebyla). Nicméně jak to vše dopadlo nevím, naštěstí mě kvůli němu odstartovat nezapomněli. Svoji nejistotu hned po startu jsem ještě přisoudil rozrušení z myslivce. Pak jsem ale doběhl doprostřed kolečka s první kontrolou. Svítím kolem dokola, kde ta kontrola může být zastrčená? Přece musím být na tom správném rohu hustníku. Koukám se radši do popisů – ejhle, tam je konec průseku. V kolečku žádný není. Trojka má být na posedu – a už mám jasno. Trať je tištěná na plotru, jenže dost ujetá. Všechny objekty kontrol mám cca 1 milimetr východně od kolečka. Snad se s tím srovnám, vracet se na start pro lépe zakreslenou mapu se mi nechce. Asi je to zasloužené zesložitění pro znalce terénu – severní část mapy jsem revidoval před třemi lety, a teď zde stavím SMIK. U několika kontrol mi to skutečně pomohlo, ale čekal jsem, že to bude větší brnkačka – noční orienťák opravdu potřebuje specifické zkušenosti, a navíc Vídrholec je klasický les, v takovém jsem ještě nikdy v noci neběžel. Není to taková pohoda, jako v Krčáku nebo Milíčáku. Svoji roli samozřejmě sehrál i ten posunutý tisk – do záležitostí, na které jsem se musel soustředit, přibylo i přemýšlení nad tím, zda musím od kolečka doleva či doprava, a pro postup „pod čarou“ taky není ideální, když ta čára vlastně vede jinudy. Trať se mi líbila, do mé oblíbené severní části prostoru za tratí jsme se dostali a v méně hezké jižní jsme běhali těmi atraktivnějšími místy. Na kontrolu č.2 si stěžovat nebudu, našel jsem ji náhodou s pomocí dalších závodníků – ale něco divného na ní asi bude, když tam někteří ztráceli i půl hodiny. Konkrétně ostatní ušáci tam ztratili na nejlepší mezičas od 21 do 35 minut, díky čemuž jsem s přehledem vyhrál vnitroddílový závod. Celkově z toho pak bylo 13. místo z více než 30 účastníků, vyhrál Kaliméro. Lépe dopadla Veronika (ne Kupcová, ale už Ondráčková :-), skončila druhá a z pražských závodnic dokonce první, ale přebornický titul by dostat neměla – z pražských oddílů totiž nastoupily jen dvě závodnice. Výsledky najdete na stránkách závodů.

3.9. OBCena východních Čech ve VyhnánověTomáš N.
Poslední prázdninový víkend se tradičně na východě Čech uskutečnily třídenní závody, tentokrát ve Vyhnánově u Dvora Králového n/L. Terén byl náročný, kamenitý, ale orientačně zajímavý. Počasí navzdory nepříznivým předpovědím bylo takřka ideální. Z výsledků za zmínku stojí 2. místo Jany Bochenkové v D45B a 9. místo Jany Zurynkové v D21A. Další informace jsou na stránkách závodu.

13.8. MTBOIndividuální i týmové vítězství na Bike adventureMartin
Mixy - 1. Mirek Kalina a Markéta Friedbergerová, 2. Michal Spudil a Dana Spudilová, 3. Adéla Boudíková bez Pavla Sýkory Týmy - 1.místo Ekonom Praha Část vítězného týmu Ekonomu - Markéta, Mirek, Martin, Míra, Adéla Mirek Kalina a Markéta Friedbergerová zvítězili v kategorii mixů rozdílem třídy a obhájili tak své loňské vítězství. Další první místo přinesla soutěž týmů, kde Ekonom splnil roli favoritů.

Letošní ročník cykloorientačního bodovacího závodu dvojic Merida Bike adventure navazoval na Mistrovství světa v MTBO a tím byl také dán jeho program. V sobotu dopoledne se totiž v Novém Městě na Moravě jel mistrovský závod štafet (kterému tak byla zajištěna divácká kulisa), a startovalo se tedy až po poledni. Tím pádem bylo třeba oproti zvyklostem změnit program – kratší čtyřhodinová etapa se jela už v sobotu a pro delší šestihodinovou byla vyhrazena neděle. Znamenalo to náročnější plánování trasy po oba dny, v tom byla změna určitě pozitivní. Narozdíl od závodu před čtyřmi lety byly kontroly umístěny pouze severně od Nového Města, na menší ploše, ve větším počtu a více v terénu. Bodové ohodnocení kontrol mi přišlo velmi dobře zvolené, ani jeden den se mi nezdála volba trasy jednoznačná - teď při pohledu na podrobné výsledky vidím, že jsme po oba dny jezdili jinudy, než většina ostatních. A zatímco sobotní menšinový směr znamenal také optimální postup, v neděli asi nešlo o příliš šťastnou volbu. Některá na mapě nesedící místa už k závodům tohoto typu patří, i když letos jsem připomínek slýchal více než v letech minulých. Ale každopádně to nemění nic na tom, že Bike adventure je výborně připravený a hodně zajímavý závod.

A teď konečně k výsledkům: Triumf Ekonomu v kategorii mixů se dal očekávat už po sobotě, i když významnější než průběžná kompletně obsazená bedna našimi dvojicemi byl čtyřicetibodový náskok Mirka s Markétou. V kategorii mixů existuje několik dvojic silných fyzicky a několik mapově, ale skloubit obojí na velmi vysoké úrovni zatím nikdo jiný nedokáže. To ukázala i druhá etapa, kterou také vyhráli – opět s výrazným náskokem, i když především před třetími v pořadí – na druhé místo se překvapivě dostali Michal a Dana Spudilovi z SP KOLO (což vzhledem k tomu, že SP KOLO je také partnerem našeho oddílu, je téměř ideální – protože na stupních vítězů jsou tím pádem vidět dresy obou sponzorů – společností ET NETERA a SP KOLO). Třetí místo pak patřilo opět Ekonomu, Pavlovi Sýkorovi s Adélou Boudíkovou. (Adéla má nějaké štěstí na spolujezdce, kteří potřebují odjet z místa závodů již před vyhlášením, na Ruské ruletě Karel Procházka na stupních vítězů také chyběl :-) Tyto výsledky znamenaly také potvrzení papírových předpokladů a vítězství v soutěži týmů, do níž se nakonec nezapočítával ani výsledek mixu na 5. místě Martin Sajal a Vendula Blažková (tím pádem jsem asi v roli nebodujícího kapitána :-). V kategorii mužů totiž výborným nedělním výkonem a druhým místem v etapě poskočili z třetí desítky na 5. místo v mužích Míra Seidl s Petrem Cvengrošem a při použití přepočítávacího koeficientu měli o 3,4 bodu více. Velký podíl na vítězství našeho týmu má ale také Báža Lepšík jakožto pořadatel Sixnumbers - nebýt jeho závodů, žádná z těchto dvojic by za Ekonom nejela (neboť tam jsem se poznal jak s Petrem, tak s Mirkem a Markétou, a ti zas přivedli Adélu...).

Výsledky se objeví na www.bike-adventure.cz.

11.8. MTBOMistrovství světa MTBO na VysočiněTomáš N.
Finišmenka vítězné finské štafety Päivi Tommola Dnešními štafetami byl zakončen světový šampionát v MTBO v Novém Městě na Moravě. Celé dopoledne se nad areálem bohužel válely mraky a s přestávkami hustě mrholilo. Vyčerpávající informace o mistrovstí najdete tady.

Čeští borci ve štafetách o pár vteřin přišli o zlato - byla to strhující podívaná. Vyhráli Francouzi, třetí skončili Dánové.

Ačkoli si Češky po prvním a druhém úseku držely druhou příčku, skončily na místě osmém a desátém. Vyhrála štafeta Finska, před Ruskami a Rakušankami.

Na fotce všechny Ušáky zdraví finišmenka vítězné finské štafety Päivi Tommola.

6.8. MTBOBlíží se Bike AdventureMartin
Již tento víkend se v Novém Městě na Moravě pojede 7. ročník dvoudenního cykloorientčního bodovacího závodu dvojic Bike Adventure. Troufám si tvrdit, že na start tentokrát nastupujeme ve velmi silné sestavě. Zvláště v soutěži týmů, kde už Ekonom skončil dvakrát v historii na třetím místě, by bylo pouhé obhájení tohoto umístění asi zklamáním... V mixech, které jsou pro týmovou soutěž většinou klíčové, za nás jedou obhájci vítězství Mirek Kalina s Markétou Friedbergerovou, loni třetí Tomáš Vaněk s Alicí Prchalovou a bramboroví jsme byli já s Vendulou. A to není úplný výčet našich mixů. V hlavní kategorii mužů jsou pak mezi favority na www.bike-adventure.cz jmenováni Míra Seidl s Petrem Cvengrošem. Míra navíc Bike Adventure v Novém Městě už jednou vyhrál – před čtyřmi roky, kdy se jel závod ve stejném prostoru. Proto nebude od věci připomenout můj článek o BA03, kdy jsme jeli s Honzou Novákem (ten letos na startu nejspíš nebude). Stejně tak se nejspíš pod stupni vítězů neobjeví Sádlovo legendární kolo značky Fort bez odpružené vidlice, na němž tehdy vyhrál – letos si totiž pořídil novou Meridu u partnera našeho oddílu, v prodejně SP KOLO, kde zároveň teď před závody provádějí servis některých našich kol. Další z partnerů, Et netera, dodala pro nové posily našeho týmu další várku dresů a k tomu nově i cyklistické kalhoty. Nezbývá než věřit, že jim podporu oplatíme nějakou pěknou fotkou ze stupňů vítězů...

30.7. ROGAININGSádlo s Bořanem stříbrní na MELáďa Matušín
Míra Seidl s Petrem Bořánkem pokračují ve sbírání medailí z vrcholných akcí. Na Mistrovství Evropy v rogainingu v Lotyšsku tentokrát vybojovali stříbro, když za vítěznými Rusy zaostali při shodném bodovém zisku pouze o něco přes 10 minut. Výsledky najdete na stránkách mistrovství. Takže teď už ve sbírce chybí jen zlato ze světa, to z Evropy si už odvezli z 1. Mistrovství Evropy v roce 2003 konaném na Urale poblíž Permi. :-)

26.7. ROGAININGMistrovstvi Evropy v rogaininguMíra
Tak letosni evropsky vrcholny zavod v rogainingu je za dvermi. Nas tym, tedy ja a Borik, je uz v Rize a dnes vecer mame na programu tradicni zkoumani delky noci, tedy navstevu mistnich obcerstvovacich zarizeni do brzkych rannich hodin. Pocasi je dobre a predpoved solidni, akorat podle poslednich zprav z netu ma byt centrum hodne stranou a vypada to dle slov stavitele na jedno velke kolo. Nechame se ale prekvapit a uvidime, co se bude moci dat vymyslet. Tak, pokud vas to zajima, tak juknete sem.

24.7. ROGAINING4. Mistrovství Evropy v rogaininguMíra
Už v sobotu v poledne ve 12:00 hod. lotyšského času bude odstartováno 4. Mistrovství Evropy v rogainingu na 24 hodin. Mezi startujícími je i dost týmů z naší republiky, kteří se pokusí získat i nějaký ten cenný kov a další zkušenosti. Vše podstatné o závodě se dozvíte na stránce mistrovství.

9.7. MTBOPlzeňské pětidenníMartin
Mirek Kalina - celkově 2. místo v H21A Jana Bochenková - celkově 2. místo v D40 Po dvou letech od úspěšné premiéry připravili Plzeňáci druhý ročník bikových pětidenních. Tentokrát bylo centrum dále od Plzně, a to v trojici kempů v Habru u Velduch. Mnozí znají tento prostor z loňských béček v pěším OB, dokonce i Ekonom prý kdysi v minulosti uvažoval, že tento prostor využije, a já mám zkušenosti i s podáváním kandidatury na pořádání závodů ČSOB s tímto prostorem (tehdy jsme naštěstí se Slavií ty závody nedostali - ale pokud jsem něco považoval za ideální na tomto prostoru, byly to právě ony kempy, v nichž teď většina závodníků bydlela). První dvě etapy se uskutečnily v lesích okolo centra, které nabízejí spíše vysočinský terén (cesty z větší části pomalejší a díky nepříznivému počasí dost zabahněné) - což ale vzhledem k letošnímu mistrovství světa na Vysočině (které určitě přilákalo část ze zahraničních účastníků) je určitě pozitivem. Hodně mě zaujala druhá etapa, která byla zároveň mistrovstvím republiky na klasické trati. Na většině postupů možnost volby, z toho dva postupy velmi dlouhé a z hlediska volby odpovídajícím způsobem náročné, nejezdilo se zbytečně po špatných cestách, podívali jsme se na většinu kopců v okolí (i když na moje oblíbené Brno jsem se dostal jen díky nesprávně zvolené variantě). Pochvalu zaslouží pořadatelé za domapování rozsáhlé oblasti, kterou nepokrývala mapa pro pěší OB, to je vždycky nejpracnější, a navíc i mapa dle mého dobře seděla. Škoda jen zařazení prvků SMIKu, naštěstí migrující kontrola neovlivnila aspoň MČR. Třetí den jsme se vypravili přímo do Plzně, konkrétně do Borského parku - byl na pořadu sprint. Hodně kontrol (u nás 27 na 5,3 km) v parku s extrémně velkou hustotou cest a pěšinek, krásný závod. Přesně takhle si tuto disciplínu představuji – ve srovnání s týden starým mistrovstvím ve sprintu v Řevnicích je to jako den a noc (k článku o Řevnicích jsem se nedostal, takže aspoň v krátkosti – ostatní závody byly pěkné, ale sprint opravdu strašný, opakovala se tragická stavba z loňského mistrovství, kdy se závod vyplatilo běžet bez kola atd.) Večer se v kempu uskutečnilo už tradiční zpestření, triatlonové štafety – s Liborem a Mirkem jsme skončili na tradičním pátém místě, které už je Ekonomu asi souzeno (opět odbočka do Řevnic – tam jsme opět skončili na MČR štafet s Mírou a Milanem pátí, i když tentokrát jsme se v boji o medaile drželi dlouho…). Čtvrtá etapa v Letkově nabídla typický plzeňský terén – kořeny, méně kopců a hodně cest. Postupy byly spíše kratší, kontrol hodně (některé až příliš blízko sebe…), pěkný závod na krátké trati. Poslední etapa se startovala hendikepově a zavedla nás do zbylých lesů v okolí kempu, do nichž jsme se zatím moc nepodívali. Pokud se mi něco na závodech nelíbilo, byla to stavba tratí poslední etapy, velmi často se vyplatilo s kolem běhat. Celkově však musím konstatovat to, co už jsem určitě někdy psal: Plzeňáci opět ukázali, že MTBO závody prostě pořádat umí. Z výsledků: v mužské elitě porazili Češi s přehledem silnou zahraniční konkurenci – vítězství z před dvou let obhájil Jarda Rygl, na bedně ho doplnili Podrábský a Lauerman. V ženách vítězka prvních tří etap Michaela Gigon ztratila ve čtvrté etapě čip (jo, těch vítězů Sixnumbers to ten den disklo více…), a tak celkově vyhrála Finka Tommola. Ušáci získali tři druhá místa – Mirek Kalina v H21A, Jana Bochenková v D40 a také André v H50 (všechny etapy se všemi kontrolami dokončili jen dva závodníci – získal zároveň i černý dres pro závodníka s největší celkovou ztrátou na vítěze…). Vítězství v poslední hendikepové etapě získala Markéta Friedbergerová v D21. Stránky pětidenních.

26.6. OBPražské víkendové sprintyPetr M.
Po čase jsem se zase navlékl do dederonu, tak mohu reportovat o proběhlých orienťáckých sprintech.
V pátek se běželo u sídliště Rohožník na mapě Škvorecká obora. Minutové rozestupy sváděly k tomu, že se snadno někoho chytnu, ale opět se ukázalo, že i pětičlenná skupinka běžně dělá chyby, zvlášť když se závodníci místo po kontrolách koukají po soupeřích. A držet se na dohled někoho, kdo se drží na dohled někoho jiného taky není ideální. Zkrátka rychlé postupy byly kompenzovány časem stráveným zjišťováním, kde vlastně jsem. Terén byl dost zarostlý, nakonec se mi nechtělo vláčet ze sběrky do cíle ostružiník, tak jsem jeho vymotáváním z kalhot ztratil dalších 20 s. Z ušáků se závod vydařil zejména Janě (1.), Vláďovi (7.) a Kačence Fantové (1.). Více zde.
V sobotu se běžel sprint na Hůrce. Mezi paneláky a parčíky jsem se pohyboval celkem zdatně až do 20. kontroly, kde jsem na hromadě hlíny přezdívané Machu Picchu nechal 9 minut. Mapa 1:5000 s některými speciálními značkami byla trochu zrádná, ale hlavně se občas vyplatí 10 vteřin přemýšlet a pak se teprve rozběhnout. Lépe si s tratí poradili Jana, Líba, Vláďa nebo Dušan. Výsledky jsou zde.

24.6. MTBOLoterie na Ruské ruletěMartin
Dušan Lebeda a Martin Sajal - 3. místo v kat. MaximRuská ruleta je už více než týden za námi, přesto si jakožto jeden z nejznámějších cykloorientačních maratónů pár řádků zaslouží. Ač už se jezdí od roku 2002, na start jsem letos zavítal poprvé, a byl jsem v mnohém překvapen. Mezi pozitivní překvapení určitě patřila mapa (seděla slušně) a její tisk (včetně kontrol, to oceňuji, jejich zakreslování podle souřadnic, jak bývá na podobných závodem zvykem, mi přijde jako zbytečný opruz). Povedená byla dle mého i stavba trati, zajímavý byl úsek okolo Bezdězu na podrobnější mapě s vysokou hustotou kontrol - vůbec jsem dopředu nevěděl, co od této části závodu čekat (co se týče rychlosti sběru kontrol). Co ale naopak Ruskou ruletu posouvá o třídu níže oproti Bike adventure a Sixnumbers, jsou kontroly. Žádné klasické lampiony se Sportidentem, ale cedulky (iofky) s kleštěmi často schované několik metrů od objektu kontroly na mapě. Pravda, byly k dispozici popisy (typu strom 5 metrů SV od mostku) - ale stejně dohledávání cedulek bylo loterií a dost ovlivňovalo plánování trasy, čas potřebný na dohledání se nedal odhadnout. Tohle mě fakt nebavilo, ale na dalších méně známých závodech je to prý ještě horší... Už vůbec si to nedovedu představit v noční etapě, ale ta nás s Dušanem nelákala, a proto jsme se přihlásili do sedmihodinové jednodenní kategorie Maxim. Trasu se nám podařilo naplánovat dobře, ale ukázala se známá pravda, že se rozhoduje často až ke konci závodu – po 6 hodinách svižné jízdy se dají hrubé chyby vyrobit celkem jednoduše. Oficiální výsledek pak zněl 3. místo, nicméně podle našich výpočtů jsme měli vyhrát, 110 z celkových 1104 bodů nám nezapočetli a reklamace byla úspěšná jen z části. 30bodovou kontrolu pořadatelé po opakované kontrole průkazky oraženou našli, 80bodovou už ne :-( Ještě že tady vlastně o nic nešlo. Z hlediska Ekonomu byly pak zajímavé výsledky mixů v kategorii Meresjev (to je ta s noční etapou). Nejrychlejší (a celkově 6.) byla naše nová posila pro soutěž týmů na Bike adventure Adéla Boudíková s Karlem Procházkou (BA sice jede s Pavlem Sýkorou, ale to jsou cyklisté podobného charakteru...), Mirek s Markétou skončili i přes problémy hned za nimi. Že nás to na BA v soutěži týmů posouvá do role favoritů, je celkem logické... Výsledky jsou na stránkách pořadatelů - Bakov Devils.

19.6. OBPořádný orienťák ve Slavkovském leseVláďa
Konečně pořádná klasika!!

Kdo chyběl v sobotu v Lazech na béčkových závodech, může litovat. Přišli jste o hodně. Klasická drsňárna jak má být - šutry, klacky pod nohy, bažiny a letos i polomy. V půlce závodu jsem pochopil, že pod hodinu a půl klasiku určitě nepoběžím, později jsem zjistil, že neuhájím ani stovku a nakonec jsem bojoval o deset na kilometr. 11 km za 108 minut a to jsem dostal jenom 4 minuty. Ohromně se mi to líbilo, není to jako běhat po sídlišti na sprintech, byla to pořádná dřina. Líbilo se i dalším - Líba vyhrála. Pořadatele musím ještě jednou za tuhle klasiku pochválit. Líbila se mi o dost víc, než před čtrnácti dny v Mostku.

'Čisté' bažiny před cílemNedělní krátká trať byla podobný humus a Vonáskova konstanta se znovu otřásala. Škoda jen, že postavení kontrol nebylo ideální. V naší kategorii byl i podán protest proti jedné kontrole - jury nakonec rozhodla o tom, že kontrola špatně byla, ale že to nevadilo. Pohled na mezičasy na kontrole a fakt, že byla zašitá mezi vývraty v blátě a hustníku, ukazuje, že to hodně lidem vadilo (mně taky), takový rozptyl mezičasů není normální a kdo ji trefil, vydělal v řádech minut. No nic. Ale jinak zase krásný závod s bažinami po kolena u každé druhé kontroly. Závěrečná bahnitá louka směrem do kopce mi dala taky zabrat, ale to i ostatním.

Výsledky.

5.6. ODDÍL24 hodin nonstop - Survival 2007Míra
Aktivity našeho oddílu se nezaměřují pouze na klasické OB, MTBO či LOB, ale i na extrémnější formy sportovních aktivit v přírodě tzv. outdoor activity, kde je navigace a orientace v terénu podle mapy, ať už klasické speciálky na OB, či podle turistické "padesátky", nedílnou součástí. A ani v těchto aktivitách se ušákům nevede špatně. Však posuďte sami, na tradiční a jediný nonstop 24 hodinový survival se vydali hned 3 ušáci: Míra + Libor a Martina, které partnerku v týmu tvořila její ségra Julie. A o co vlastně v této zábavné a náročné akci jde? Ze všeho nejvíce, jak již sám název akce napovídá, asi přežít všechny nástrahy trati a vrátit se do cíle. Ale pěkně zpátky na začátek a naznačíme vše postupně, jak jednotlivé disciplíny na sebe navazují. Vše začíná samotnou přípravou věcí do různých dep, tuto část však přeskočíme, neb ačkoli je tato fáze dosti důležitá, tak pro nezainteresovaného čtenáře není nikterak zajímavá. Tak znova, vše začalo výstřelem v pátek ve 22:00 hod. ve středisku AMU v Poněšicích poblíž Hluboké nad Vltavou a 50 dvoučlenných týmů se vydává s čelovkami na první bikový sprint, zhruba 10 km po silnici do Hluboké nad Vltavou za doprovodu policejní limuzýny. Zde v depu I se zanechají kola a týmy se vrací zpět do Poněšic, ale po svých pěkně během po levém břehu Vltavy, je to zhruba 12 km se závěrem ve skalách, tzn. skalní kros, pořád nahoru a dolů drsným terénem od řeky, občas je nutné skálu padající až do vody obeplavat, aby se mohlo dál pokračovat v běhu. Do centra na druhý břeh se už jen přejede na kanoi. V centru se leze na stěnu systémem OS (tzn. na prvního) a plave se ve venkovním bazénu, délka plavání se odvíjí od obtížnosti vylezených cest. Pak už jen zabalit vše potřebné, nacpat to do lodi a hurá pádlovat proti proudu 9 km zpět do Hluboké k mostu. Je akorát po půlnoci a měsíc v úplňku září a světlo se rozlévá po hladině. Po více něž 80 minutách pádlování zase vše vytáhnout z vody, dotáhnout to do depa a vyrazit na kola po jihočeských rybnících. Tato etapa se nedá moc popsat, bylo to zábavné a přitom docela náročné a také tato část byla rozhodující, zkrátka jezdit od rybníku k rybníku a hledat a sbírat kontroly a tím i body a až se vám podaří sesbírat minimálně 30 bodů, tak vyrazit do Blanského lesa do depa II, kde čekají další vložené disciplíny. Já s Liborem jsme do depa dorazili kolem 6:00 hod. ráno a byli jsme překvapeni, že tam ještě nikdo není. Zde následoval klasický OB ve formě skorelaufu, pěkných 13,5 km v lese v kopcích za 2 hodiny. Dále zase do cyklistického a hurá do kopců, tzv. etapa "vrcholy" znamená objet na kole 9 kontrol umístěných na vrcholcích kopců Blanského lesa - asi fyzicky nejnáročnější etapa, 38 km na kole v kopcích, k tomu něco pěšky na vrcholky kopců a taky pár desítek vertikálních metrů do korun stromů pro samotné kontroly - celkem 3 hodiny práce a zábavy. Pak zase do běžeckého, vzít si sedák, smyce, karabiny a osmu na slaňování a vzhůru do 3 km vzdáleného lomu s převýšením rovných 200 m na vysoká lana (vlastně jen jedno přelanění a slanění) a pak už jen úprk zpátky, tentokrát z kopce 3 km do depa, všechno si posbírat a hurá na kole nejkratší cestou do Hluboké k mostu (15 km). Tady se definitivně odkládá kolo, berou se inline brusle a šup na to, 6 km směrem do Českých Budějovic do Vrbného ke kanálu. Zde se sjíždí kanál (trošku divočejší voda) na dvojraftu se závěrečným slalomem (2 protivodní branky), pak znova do bruslí a zpět 6 km do Hluboké. Po tomto všem už následuje jen závěrečný přesun, tzn. vše naložit do kánoí i včetně kol, bruslí a všeho materiálu, a 9 km pádlování do Poněšic do centra AMU. Těch 70 minut pádlování proti větru moc neutíká, ale už je to přece jen kousek. Zatáčka, skály a už je vidět tábor, zakotvit, uvázat loď a vyběhnout posledních 500 m od vody lesem do cílového areálu. Je právě 15:32 hod. odpoledne, tedy 17:32 hod. od včerejšího startu, když protínáme cílovou pásku. Před námi tam zatím nikdo není, fakt rozhodly ty rybníky. V cíli pivo, řízky, gulášek, rozhovory, dojmy a spoustu zážitků z právě uplynuvších 18 hodin života. Když to shrnu, tak celkem 112 km na kole, 33 km běhu, 12 km inline brusle, 19 km na vodě, k tomu plavání, lezení na stěnu, vysoká lana, lezení na stromy a dále únava, radost a nepopsatelné pocity, jsme v cíli a přitom to je zábava, únava, ta přijde později. No a to je vše, pokud vás to zaujalo, tak jukněte na tyto stránky, kde se dozvíte vše potřebné o této akci. Jó a abych nezapomněl, tak holky byly druhé. A pokud vás to fakt jen trošku zajímá, tak za 14 dní je Jesenický tvrďák a týden na to M ČR v rogainingu. Tak se tam možná uvidíme.

3.6. OBFederály v MostkuVláďa
Tento víkend jsme si zaběhali v Mostku. V sobotu klasika, v neděli krátká trať.

Klasika v sobotu nabídla tři různé druhy terénu (pro delší kategorie). Na začátek to byla hluboká údolí, do kterých se dalo i klouzat po zadku, s různými porosty a prakticky bez skal. V druhé části jsme ze všech stran prolezli kopec Bradlo. Podle mě dost nešťastně využitý, když jsme sbírali kontroly na horní hraně kopce. Svahy pod kopcem nabízely mnohem zajímavější "kamení" na umístění kontrol. Třetí část byla nakloněná rovina před cílem, kde byla spousta skalek a kamení, hustníků a vodotečí.
Co rozčilovalo některé závodníky, byla sobotní mapa 1:15 000 (pro dospělé kategorie). Mapová nebo soutěžní nebo jaká komise nepovolila mapu 1:10 000 pro klasiku. Mně to nevadilo, někteří si stěžovali, ale spíše na kvalitu tisku než na měřítko. To mi taky nevadilo, spíš mě rozčilovalo, že moderní laminovaná mapa se mi při namočení rolovala do trubičky (zejména v místě posledních dvou kontrol).

Přes noc pěkně zapršelo, takže když jsem v neděli proběhl prvním hustníkem, připadal jsem si jako na koupališti. Krátká trať se pro většinu kategorií odehrávala v místy pěkně prudkém svahu k Labi, ve kterém se hledaly kameny (popisy kontrol vypadaly dost jednotvárně - kámen, kámen, kámen,...). Tratě se znatelným převýšením byly i celkem fyzicky náročné, chyby se taky dalo dělat - docela pěkné orientační závody.

Nejlíp se dařilo Radimovi, který byl v sobotu v áčkách třetí. Dále viz výsledky: sobota, neděle.

27.5. OB3x v lese u BrnaVláďa
Pěšáci vrací úder.
Skoro to vypadá, že se náš oddíl mění na oddíl cyklistický, ale přesto se nám podařilo o víkendu postavit a zaběhnout štafety u Brna.

Víkendová sauna začala sprintem v Brně - Bystrci. Tratě do tří kilometrů, vedro jak v tanku - taková víkendová pohoda.

Sobotní taškařice pokračovala štafetovým závodem u Zbraslavi. Na celé trati byl nejzábavnější štafetový pytlík, který byl takovou hustníkovou čunčou, ve které se ztrácelo zcela běžně v řádech minut. S nástrahami sobotního závodu se ale nejhůře popasovali pořadatelé. Nevím o jediném závodníkovi, který by se vrátil z lesa a měl "všechny terčíky" správně. Nejvíce za to mohla chyba v pytlíku. Prohozené krabičky na dvou kontrolách, které měli snad všichni závodníci, způsobily zrušení tří kategorií. Bohužel i ženské kategorie, kde se snažily a potily ušandy.

V neděli se vedlo pořadatelům o poznání lépe a nic zrušeno nebylo. Bylo by to škoda, protože obě naše štafety se oproti sobotě zlepšily.
Nedělní závod byla ještě mnohem větší čunča než v sobotu, ztrácet v hustnících se tedy dalo průběžně. Pytlík napříč "béčkovým" hustníkem samozřejmě nechyběl. Chlapská štafeta se pochlapila a po sobotním 25. místě jsme to vytáhli na 10. Holky byly 25. Koukněte na to na stránkách závodu.

Pár obrázků přidá Nikola a Radim, kteří měli aparáty. Pár fotek od Nikoly najdete tady.

Jeden černý puntík měla v sobotu Martina (foto: Nikola)

14.5. MTBOMČR na dlouhé tratiMartin
Martina Volfová - 1. místo v D21 Jana Bochenková - 1. místo v D40 Start Blansko pořádal závody ve svém domovském městě, s centrem vzdáleným jen necelé dva kilometry od centra pohárových závodů v roce 2003. V prostoru se jelo ale jiném – tentokrát jsme se podívali do kopců západně od Blanska. Že tam jsou mnohem větší, jsme se mohli přesvědčit už na prvním postupu sobotního mistrovství republiky na dlouhé trati. To když jsme na postupu dlouhém vzdušně něco přes kilometr museli zdolat (povětšinou tlačením kola do kopce) převýšení skoro 200 metrů. Ani poté jsme se kopců nezbavili, naštěstí už se do nich stoupalo zpravidla v sedle. I když to mohlo být lepší... Sobotní závody pořádané Startem Blansko jsou prostě zakleté – podobně to dopadlo před dvěma lety v Jedovnici. Nejdřív slyším jen bouřku, pak začíná celkem příjemně pršet, ale po třetině závodu přichází prudký slejvák a jako prémie kroupy. Některé cesty se mění v bažiny, jiné v potoky. Sjízdnost dramaticky klesá – jednoznačný postup na cca 7 minut jedu za sucha o více než minutu než Sádlo, který tudy projíždí v nejprudším dešti. Krátký kopeček bez problému rychle vyjedu, on tam musel kvůli bahnu slézt z kola. Od té doby se snažím objíždět po pevných cestách všude, kde to vypadá jen trochu rozumně – tam nezpůsobí bahno takové zpomalení. Jednou jsem to trochu přehnal a udělal si skoro kilometrový výlet mimo mapu. Až na tenhle úlet se mi ale závod líbil – relativně málo kontrol, ale většina postupů nabízela více odlišných voleb, varianty mimo cesty se nevyplatily, na kole se jezdilo, jen v některých kopcích bylo třeba tlačit. Jen škoda toho počasí. To ovlivnilo i výsledky. V mužské elitě s náskokem zvítězil Rakušan Rief, který startoval dost vpředu a tak měl výhodou suché trati po větší část závodu. Český titul získal Tomeček, já jsem skončil na 17. místě. Nedělní závod na krátké trati už tak bahenní nebyl a také převýšení bylo menší, díky umístění startu nahoře na hřebeni. Trať se mi hodně líbila – střídaly se kratší úseky v hustší síti cest, kde šlo hlavně o správné odbočování ve slušné rychlosti, s úseky na volbu. V závěru pak přišel (stejně jako v sobotu) hnusný sjezd dolů do Blanska – ale tomu se stavitel vyhnout nemohl, a těsně před cílem pár kontrol v oblasti zahrádkářských kolonií. V elitě zvítězil s náskokem Ševčík, konečně se letos MTBO začalo líbit i Sádlovi, který dojel na 10. místě. Na vyhlášení výsledků měl Ekonom dva zástupce po oba dny – v D21 Martina v sobotu skončila na druhém místě (o 2 sekundy), v neděli pak už vyhrála (i když třeba na nejdelším postupu dostala od Markéty celé dvě minuty – té už se začíná dařit více i mapově, obsadila 7. místo). V kategorii veteránek byla oba dny nejrychlejší Jana Bochenková, která si MTBO vyzkoušela poprvé jinak než v kategorii příchozích a hned z toho bylo vítězství. Za zmínku stojí i Liborovo nedělní 4. místo v H21A. Stránka závodů s výsledky.

8.5. MTBOPardubické závody u SvitavMartin
Libor Jirků - 1. místo v H21B Martina Volfová - 2. místo v D21 Na závody Českého poháru MTBO v Opatově u Svitav jsem se těšil, protože se měly jet v terénu z mistrovství republiky na klasické trati v pěším OB, o kterém mnozí říkali, že by závod rychleji absolvoval závodník na kole. Takže jsem očekával terén vhodný pro MTBO, jenže tentokrát se zas diskutovalo o tom, že by možná bylo rychlejší běžet bez kola :-) Pořadatel se holt závodníkům nezavděčí... Cest bylo v lese dost, ale problém byl v tom, že po téměř jakékoliv čárkované cestě bylo vhodnější i do mírného kopce běžet vedle kola, než jet. A než zkoušet jet po tečkovaných, to už bylo lepší běhat lesem. Když se pokusím oprostit od toho, že tohle mě moc nebaví a že mi to v sobotu nešlo ani mapově ani fyzicky, nebyla krátká trať postavena špatně. Chyby se dělaly a komu nestačilo několik malých, mohl udělat (alespoň v elitě) jednu zásadní – nad rybníčkem se téměř čtvrtina startovního pole vydiskovala oražením sousední kontroly na křižovatce o 100 metrů vedle. Dobře jim tak, při takto vzdálených kontrolách je to odpovídající trest za takovou nepozornost. V neděli se jel závod s volným pořadím kontrol. Alespoň z pohledu na trať elity byl základní směr trasy celkem jednoznačný, ale v severní kopcovitější části existovalo více různých variant sběru jednotlivých kontrol a rozdíly mezi nimi nebyly rozhodně minimální. Z tohoto pohledu hodnotím stavbu kladně – nebylo to ani příliš jednoduché, ani extrémně složité, což by znamenalo na náhodu. Škoda jen umístění několika kontrol na konce cest – to způsobuje zbytečné běhání (nebo spíš lezení do kopce) s kolem na zádech, objíždět se sice dalo, ale zpravidla se to nevyplatilo. Rozporuplný dojem zanechal tisk map: Po sobotě jsem byl nadšen – ač zataženo, tak nepršelo, a mapu nebylo nutné během závodu překládat. Byla vytištěna na poměry nízkonákladového tisku extrémně kvalitně na křídovém papíře a „mírně vodovzdorně upravena voskováním“. Jenže v neděli v drobném dešti a při nutnosti mapu během závodu překládat se projevily nedostatky této techniky – mapa byla po navlhnutí nepříjemně lepkavá a navíc se při každém dotyku rozmazával tisk. Abych zmínil některé vyloženě pozitivní věci: Pořadatelé zaslouží pochvalu za to, že prodávali mapníky od Honzy Nováka (nový loňský model, který si nemůžu vynachválit – přidělá se na řidítka během 5 sekund). Povedená byla i večerní zábava s koncertem kapely Funktomas. A v sobotu se zadařilo i výsledkově: Stejným způsobem jako před týdnem Mirek Kalina prošel kategorií H21B i Libor Jirků, také ve svém prvním závodě zvítězil a postoupil do áček. Na bednu se dostala i Martina Volfová díky druhému místu v D21. Kompletní výsledky najdete na stránce závodů – z pohledu do nich se mi zdá, že v mužské elitě dochází k obměně špičky, která se v minulých letech zrovna moc neměnila. Oba dny byl nejrychlejší Honza mAk Svoboda ze Smržovky, dále místa na stupních vítězů obsazují Hradil, Šrůta, Lauerman. Zatímco ze stabilního reprezentačního kádru se na bednu dostal letos jen Ševčík, zatímco Rygl, Tomeček a další ještě ne. Ale možná se jen snaží načasovat vrchol formy na mistrovství světa...

8.5. OBSAXBO 2007Vláďa
KonvalinkaMartin se pěkně rozepsal o víkendu cyklistů, tak já přidám i něco za pěšáky.

O víkendu se konalo už nevím kolikáté SAXBO. Já jsem tam byl poprvé a stálo to za to. Takový kopce jsem už dlouho neběhal. Místy to byla i pěkná skalní čunča, takže zábava. Dutý kámen

V sobotu jsem se fyzicky i psychicky vyřídil hned v první polovině trati. Odpočal jsem si až na dvanáctiminutovém postupu přes půl mapy. Potom jsem už neztrácel tolik. Stejně mi ale čtyřistapadesát metrů převýšení na devíti kilometrech dalo zabrat.

Bílé kameny - Sloní skályV neděli jsme se z Česka přesunuli na druhou stranu hranice. Ve stejném lese se běhalo z německé strany. Ukrutný běžák pro většinu kategorií. V mužích jsme měli ve skalách asi čtvrtinu kontrol, ostatní tak trochu atletika (ale kopcovatá). Zajímavostí bylo, že postup na jedničku jsem běžel podle hraničních patníků. Start v Německu, první kontrola v Česku, druhá v Německu a zase zpátky do Čech na trojku atd. Pro výsledky se dívejte na: sobotu a neděli.

Vzhledem k tomu, že jsme využili prodloužený víkend, na obrázcích vidíte i trochu okolí. Hezky bylo v Německu, vylezli jsme na Luž, navštívili jsme Lemberk, ale na obrázku jsem pro vás vybral dvě o něco menší pamětihodnosti. První je Dutý kámen - skalnatý hřbítek, jehož specialitou (a je to v Česku unikát) je sloupkový rozpad pískovce. Vypadá to jako na Panské skále, ale sloupy mají šířku pouze několik centimetrů. Na další fotky se podívejte na odkaze.
Druhou pamětihodností jsou Bílé kameny alias Sloní skály. Jde o skupinu skal viditelnou i ze silnice. Vylézt se na ně dá i bez šňůry. Že vypadají jako sloni?
V lese také krásně kvetly konvalinky.

29.4. MTBOHovnocuc i vítězství v PezinkuMartin
Mirek Kalina zvítězil v kategorii H21BČeský pohár MTBO začal ve slovenském Pezinku. Hned v prvním závodě na nás čekalo něco hodně netypického. Jela se krátká trať (podle měřítka mapy 1:10000, charakteru trati i času vítězů okolo 30 minut šlo ale spíše o sprint). A hlavně se nejezdilo v lese, ale v otevřeném prostoru především mezi vinohrady, závěrečná část se pak odehrávala v uličkách města. Trať sama o sobě vypadala velmi jednoduše, jenže bylo třeba hned od startu vyrazit naplno a maximální rychlost udržovat po celý závod. V té rychlosti pak dělali závodníci chyby i na zdánlivě jednoznačných postupech. Mně se podařilo se chyb téměř vyvarovat, problém přišel až na postupu z předsběrky na sběrku. Vjíždím do uličky, po ní je to jen 200 metrů z kopce na sběrku. Za zatáčkou však vidím před sebou hovnocuc. Jede opatrně, tak 6 km/h. Má proč – ulička je úzká, vlevo podél plotu by se sice proběhnout dalo, ale řidítka od kola se tam určitě nevejdou. A vpravo je strmý srázek zarostlý křovím a kopřivama. Můžu jenom nadávat a jít sto metrů pěšky za fekálním vozem :-((( Znamená to na tomto postupu ztrátu jedné minuty – při sprintu je to fakt hodně. A protože se od letoška počítá Český pohár podle procentuální časové ztráty na vítěze, ztráta bodů je citelná. Zkouším tedy ještě pohovořit s hlavním rozhodčím, třeba by mi mohl pár desítek sekund odečíst, ale přesvědčit se nenechal. Hovnocuc je součástí závodu... Takže končím někde v polovině výsledkové listiny, ale z Čechů předposlední. Závod v mužské elitě má překvapivého vítěze, zlínský mlaďoch Jirka Hradil má náskok přes minutu před druhým. V ženách první místo Michaely Gigon nepřekvapilo. Svého vítěze má i Ekonom. Mirek Kalina zkompletoval postupový double – v posledním loňském závodě vyhrál céčka a postoupil do béček, teď se s nimi hned v prvním závodě vítězstvím rozloučil a vyjel si postup do áček, v nichž nastoupil už v neděli. Ani tam se neztratil, skončil čtvrtý. Nedělní závod už byl o něčem jiném, žlutá plocha s vinicemi pokrývala jen polovinu mapy, a v té druhé polovině byl les a pořádné kopce – stavitel závodníky moc nešetřil, alespoň v elitě. Na stránkách závodů se již objevily výsledky - zatímco v ženách se oproti sobotě první místo nezměnilo, v mužské elitě vyhrál proprvé závod Českého poháru mAk Svoboda ze Smržovky, celkově však vede Hradil, který si také nedělním druhým místem řekl o pozvánku do repre.

23.4. OBPŽ u RokycanVláďa
Pražský žebříček se o víkendu konal po oba dny ve vesnici Březina nedaleko od Rokycan. Pěkné počasí vylákalo hodně ušáků na výlet. Účast hojná, ale málo nás vydrželo po oba dny. Odměnou byl zajímavý terén se skalními srázy, kamennými moři (nebo spíše jezírky) a mnoha terénními útvary.
V sobotu zkrácená trať, v neděli klasika. Na výsledky se můžete podívat tady.

9.4. ODDÍLŠtafety na velikonočním soustředěníMartin
Letos jsme na soustředění zamířili do Doks. Jak se již stalo tradicí (trvá tuším od roku 2000), o velikonočním pondělí se běhají štafety, jejichž vítězové získají na rok do opatrování exkluzivní putovní cenu, Kauliho snowboard. Jakožto stavitel dnešních štafet mám tu čest a povinnost informovat, že ve vyrovnaném závodě na mapě Mariánská cesta snowboard získala trojice Martina Sedláčková, Ivana Slováčková (za týden už Čevelová) a Radim Ondráček. Zde jsou výsledky velikonočních štafet.

3.4. OBDostihy v Lysé nad LabemVláďa
Sezóna už opravdu začala. Přidalo se i pěkné počasí, tak jsme strávili hezkou neděli na dostihovém závodišti v Lysé nad Labem.

Dostihy to byly. Obě kategorie 21L běžely systémem Hagaby - tedy hromadný start (pamatujete si z dlouhé v Seleticích). V lese jsem byl sice první, ale Honza Šedivý mě rychle předběhl, když jsem se snažil rozbalit mapu a najít start :-))

Honza byl nakonec druhý, nejlepší ušáci v druhé desítce. Chlapská trať měla 16 km po absolutní rovině, takže na konci bych vážně uvítal toho koně ze závodiště.
Nejlepší z ušáků byla Mirka Šedivá, která ve své kategorii vyhrála. Na ostatní výsledky se podívejte tady.

29.3. OBSezóna začalaPetr M.
Přestože většina ušáků se ještě věnuje zimnímu spánku, prvním pražským žebříčkem ve Staré Huti u Dobříše se již v neděli rozběhla nová sezóna orientačního běhu. Za pěkného počasí se běžela krátká trať, tak se to dalo zvládnout i po sobotním půlmaratónu. Na třetí kontrole jsem se zdržel na dohledávce, ale chytil jsem se zkušeného borce startujícího za mnou. Držel jsem se ho 10 kontrol, pak jsem mu kupodivu utekl a nakonec předstihl nejen jeho, ale i většinu ostatních soupeřů. Sice v H21K, ale i to potěší. Pája vracející se po příjemné přestávce si samozřejmě vedla ještě lépe. Výsledky najdete zde. (pozn. Martin - gratuluju Petrovi k pěknému výsledku, porazil i závodníka jménem Vakant, který obsadil v dané kategorii velmi dobré 8. místo :-)

26.3. ROGAININGJiž 10. Brutus extreme orienteeringMíra
Tak a první letošní rogaining už je minulostí. O prvním jarním víkendu proběhl tradiční závod, letos již 10. ročník Brutusu. Stejně tak jako loni i letos bylo centrum v Sedlčanech a závod se běžel jako dvoudenní rogaining, rozuměj tedy v sobotu na 6 hodin a po večerní zábavě, kultuře a o hodinu kratší noci pak v neděli jen 5 hodin. I tak to bylo docela náročné. Ale jak je známo, tak v rogainingu si každý tým volí trasu sám a tudíž je závod natolik náročný, jak si ho ten který tým udělá a pokud vás zajímá výsledek, tak lepší je ten, kdo za obejité kontroly nasbírá více bodů, což nemusí být zrovna ten, kdo naběhá nejvíce kilometrů, nebo bude v cíli nejdříve. Letos se vyrazilo ze Sedlčan více na sever a nejzajímavější kontroly byly podél břehů Slapské přehrady. O zajímavé momenty nebyla nouze, např. několikeré brodění řeky Mastník a našli se i ti, kteří si usmysleli, že si zkrátí cestu přeplaváním zátoky (cca 100 m ve vodě o teplotě zhruba 8°C). Na zajímavé fotky ze závodů a vlastně i na výsledky se můžete podívat zde, ale o ty výsledky zas až tak moc nešlo. Vždyť není nad to, se pěkně a v pohodě proběhnout a za celkových 11 hodin závodu (v rozmezí 26 hodin) urazit i 90 km.

20.3. ODDÍLNa mapu Valy spadlo letadloMartin
Mnohem zajímavější než v minulosti by pro případné zájemce o trénink na okraji Prahy mohla být od soboty naše mapa Valy. Kousek od letiště na Točné, které se nachází uprostřed mapy, havarovalo do lesa letadlo, a vytvořilo prý několik nových vývratů. Jako by škody napáchané lednovým orkánem nestačily. Podrobnosti a fotky si můžete prohlénout v článku na idnes. Zájemci o zakoupení mapy, hlašte se co nejrychleji, už máme zhruba jen 50 - 60 čistých map :-)

25.2. LOBLOBy na Slovensku - zřejmě konec sezónyMíra
Jak to tak vypadá z předpovědi počasí, tak letošní zima už skoro skončila a s velkou pravděpodobností se dá říci, že o víkendu proběhly nejspíš poslední letošní závody v LOB započítávané do celostátního žebříčku LOB na rok 2007. Tentokrát se závodilo u našich východních sousedů, v prostoru známém z Mistrovství světa juniorů v LOB v letech 1996 a 2000, v lyžařském areálu na Králikách na východní straně Kremnických vrchů. Podle informací byly závody velice hezké a kvalitní, tvrdé zmrzlé stopy, hustá síť cest a kopce a sjezdy, takže některé pády prý byly i s tvrdším dopadem. Účastníků z české kotliny se moc nesjelo, ale i tak se ve startovní listině sešlo několik zvučných jmen. Hlavní kategorie vyhráli v sobotu Kristýna Kovářová (DKP) a Míra Rygl (TBM) a v neděli Lenka Hasmanová (VPM) a Milan Venhoda (SJI). Na výsledky se můžete podívat tady.

25.2. LOBTak a je konec sezóny LOB 2007Míra
Jak píší pořadatelé z OSN na svých webových stránkách: "Marné čekání na zázrak: ZÁVODY ZRUŠENY!!!" Tak, a je tu konec sezóny LOB 2007, proběhlo 5 závodů ve dvou víkendech, ten poslední se jel dnes ve Slovenských Králikách.

25.1. LOBŽe by byl první LOB v sezóně 2007Míra
Jak to tak vypadá, tak nám napadl sníh a může se tedy rozběhnout LOBácká sezóna. Ačkoliv kvůli orkánu, který se přehnal přes území ČR minulý týden, je vyhlášen v 5-ti krajích stav nouze a tím i zákaz vstupu do lesů, doufejme, že se první závody naplánované na příští víkend (3. a 4. února) do Vrbna pod Pradědem přece jen uskuteční. Pořadatelé píší: "V prostoru závodu je okolo 30 cm prachového sněhu ... probíhá úprava stop." Na podrobnější informace o tomto závodě se můžete podívat na jejich stránce.

20.1. LOBZrušení závodu LOB ve dnech 27. a 28. lednaMíra
Dle zprávy od pořadatele je závod zrušen. Pořadatel píše:"Organizační výbor závodu dnes rozhodl, že: závody LOB plánované na 27. a 28. 1. 2007 se ruší bez náhrady. Důvodem jsou trvající nepříznivé klimatické podmínky v prostoru závodu. Zaslané startovné bude klubům vráceno." Takže musíme dál čekat, jestli se náhodou příroda neumoudří a nenadělí nám nějaký ten sníh, ať si i my můžeme trošku užít a zalyžovat.

13.1. LOBDalší změny v sezóně LOBMíra
Tak plánovaný závod v LOB v Horní Branné (pořadatel JIL) se překládá na lyžařský stadion na Horní Mísečky, podrobnosti zde. Termín se nemění, termín přihlášek taktéž ne.

9.1. LOBPrvní plánovaný závod v LOB se znovu překládáMíra
Tak a je to tady, nejpesimičtější odhady na tuto zimu se skoro vyplňují. Převládající teplé počasí a podobná předpověď na další týdny v žádném případě neumožní uspořádat již jednou přeložený úvodní závod Českého poháru v LOB v roce 2007. Ten se již podruhé překládá, tentokrát na víkend 3. a 4. března letošního roku. Více se o tomto závodě dozvíte na stránce závodu. Vypadá to, že letošní zima proběhla již loni a tudíž se letos vynechává.

Zpět

top

1. závod Prazského poháru zactva
17.5.2017
Praha - Vinoř

www stránky

ORIS

Facebook




Oblastní mistrovství na krátké trati
22.4.2017
Týnec nad Sázavou

Vícedenní závody EDUARD
29.-31.7.2016
Eduard u Jáchymova

Český pohár MTBO
25.-26.6.2016
Jabkenice


© Ekonom Praha
Martin Sajal
Petr Matoušek
design: Vladislav Kalous