VŠTJ Ekonom Praha - oddíl orientačního běhu
Střihej ušáku!!!
  Aktuality
  Závody
  Mapy
  Oddíl
  Kontakt
  Fotky
  Stáhněte si
  Sponzoři
  Odkazy
 
  Přihlášení do oddílové databáze:
 
Username:
Heslo:

Orienťák v pražské MHD 2009

Článek z oddílové ročenky za rok 2009, napsal Martin Sajal. Ke zveřejnění na webu mě motivovalo vydání rozpisu druhého ročníku, který se koná 20. září 2010 a kterého se bohužel nemůžu zúčastnit.

Když jsem se dozvěděl, že kartografické vydavatelství Žaket pořádá v pondělí 21. září v rámci Evropského týdne mobility orientační závod s využitím linek Pražské integrované dopravy, dlouho jsem neváhal a naplánoval jsem si dovolenou s tím, že závod tohoto typu určitě chci vyzkoušet. Není se čemu divit: Jako student jsem se o pražskou hromadnou dopravu docela zajímal. Vytvářel jsem mapu Prahy. Občasná práce s jízdními řády zas trochu připomíná SMIK, tedy orienťák S MIgrujícími Kontrolami. Navíc měl závod podobu bodovaného scorelaufu s tříhodinovým časovým limitem, za jehož překročení se body odečítají - měl tedy hodně společných znaků s cyklistickými závody typu Bike adventure. Zkušenosti tím pádem bylo odkud brát a ambice nemohly vést jinam než k sadě vodovzdorných cykloturistických map za vítězství.

Na sadu map si brousil zuby i Mirek, takže kvalitní konkurence byla zajištěna. Zvlášť když prý v mládí znal všechny zastávky MHD po Praze a trasy všech linek, nebo něco podobného. Stejně jsem si ale věřil, protože přece musím mít nějakou výhodu, když MHD stále používám, zatímco Mirek přestěhovaný do Čelákovic jezdí skoro všude autem nebo na kole. Ale zas má naběháno určitě víc než mých 35 km od začátku roku (kromě basketu, fotbalu a dobíhání tramvají a autobusů :-)

Předzávodní příprava u závodů tohoto typu znamená hodně, jenže z předsevzetí věnovat jí půlden o víkendu na chatě nic nezbylo. Už jsem byl rozhodnutý, že kamzasnehem.cz chci určitě vytvořit a spustit (i když tehdy byl plánován ještě jiný název webu), takže dopisování analýzy dostalo logicky přednost. Čas na přípravu se smrskl na dvě hodiny během pondělního rána a dopoledne. Trochu jsem si osvěžil, kudy vlastně která tramvaj jezdí, a vypsal jsem si pár užitečných údajů z jízdních řádů. Start a cíl byl na Andělu, takže v první řadě odjezdy tramvají a metra všemi směry. Potom jízdní řády zajímavých pražských přívozů přes Vltavu. A samozřejmě návratové časy, tedy odhad času potřebného k návratu z několika míst v Praze na Anděl. Během přípravy se ozval Mirek. Sice jsem moc nechtěl přípravu rozebírat, ale nakonec to ke konzultaci sklouzlo. Takže nakonec jsem si ještě vypsal jízdní řády vlaků z centra do Čakovic, Počernic, Klánovic a Radotína, a na oplátku jsem taky Mirkovi už nevímco poradil.

Pak už nastal čas, kdy bylo potřeba sednout na kolo a vyrazit z chaty do Prahy. Rozhodně jsem se nešetřil, ještě to chtělo před vrcholem sezóny MTBO trochu potrénovat. Doma v Praze jsem se naobědval a rozhodoval o vybavení na závod. Teplé počasí bylo užitečné – vzal jsem si kraťasy, dlouhé kalhoty totiž žádné nemám s tolika kapsami. A těch bylo potřeba hodně – do jedné občanku, opencard jakožto tramvajenku a peníze. Do další svoji "papírovou přípravu" s jízdními řády a propisku. Do třetí mapu centra Prahy, kterou jsme kdysi vytvářeli pro norské turisty společně se současným sekretářem svazu OB Jirkou Šubrtem. Mapa je sice stará 10 let a mnohé tramvaje už jezdí jinak, ale v měřítku 1:10 000 je krásně čitelná, kdoví jaká bude závodní mapa pražské MHD, co dostaneme od Žaketu. Do čtvrté kapsy pak mobil – dle pravidel se smí používat k vyhledávání jízdních řádů. K tomu bych asi svůj mobil nedonutil, ale v pátek jsem si v práci domluvil, že když budu potřebovat najít nějaký spoj, zavolám. Dilema bylo, jak vyřešit pití. Mirek si kvůli němu bral batoh. Tři hodiny přeci jen nejsou málo. Já jsem nakonec vzal plastovou láhev do ruky s tím, že budu pořádně pít před závodem, a při nejhorším si v nějakém stánku během závodu něco koupím.

Pak jsem již vyrazil směrem Anděl. Startovat se mohlo mezi třetí a čtvrtou odpolední hodinou. Výhodnější to ale bylo hned na začátku, protože při startu těsně před čtvrtou a tříhodinovém limitu by v závěrečné části závodu už nejezdily spoje tak často, to už je po špičce. Ve stánku Žaketu na náměstíčku před kinem Village Cinemas jsem se asi půl hodiny před začátkem startu odprezentoval. Startovní čas si mohl každý zvolit sám. Přidělili mi 15:05 po žádosti "co nejdřív, ale aspoň 5 minut od Mirka, ať je to trochu spravedlivé." Dva starty 3 a méně minut od sebe mi letos bohatě stačily, tady navíc není týmová soutěž, jediné k čemu mi to při Bike adventure pomohlo... Předem jsme obdrželi výpis užitečných jízdní řádů (vlaky tam byly jiné, než jsem měl připraveny já) a hlavně průkaz s popisy. Ty měly podobu fotek kontrolních bodů s jasným vyznačením, kde bude kontrola s kleštěmi viset. K tomu slovní popis, bodové ohodnocení a ještě kontrolní otázka pro případ, že by kontrolu někdo ukradl. Zajímavé a užitečné řešení. Pak už si jen opsat jízdní řády autobusů z Anděla, u nichž nedokážu pochopit, kam vlastně jezdí, zatímco Mirek se tváří jistě. Já zas jistě vím, že kvůli dodržování pitného režimu potřebuju na záchod, což se při běžných závodech řeší přece jenom lépe, než uprostřed Prahy. Naštěstí jsem se v centru Nový Smíchov ztratil jen krátce, záchod našel a před startem prvních závodníků se vrátil.

Na startu je vidět, že závod přilákal různé zájemce o orienťácký zážitek. Na jedné straně klasické orientační běžce oblečené v dederonech, na druhé jsem viděl rodinu s dětmi (závodit mohly i týmy) nebo nějakou důchodkyni. Za chvíli už jsem ale dostal mapu a časový limit se rozběhl. Mapa má měřítko 1:25000, rozměr větší než A2 a je oboustranná. Čtyři kontroly jsou na východní části, zbylých 11 na západní polovině. Hodně kontrol leží dále od zastávek MHD, takže se bude dost běhat. Kam nejdřív? Celý závod hned teď nenaplánuju. Tak co třeba na jih – jediné dvě kontroly za 15 bodů jsou na Mostě inteligence v Braníku a na zastávce vlaku Praha-Holyně v Dalejském údolí. Pojedu po pravém břehu řeky a cestou vezmu ještě kontroly na Vyšehradě a v Podolí.

Hned po minutě vbíhám do tramvaje číslo 10 směrem k Palackému mostu. V tramvaji vymýšlím další možnosti a brzy vím, že seberu ještě jiné kontroly. A že začátek v desítce nebyl nejšťastnější – na světlech na mostě ztrácí tramvaj 2 minuty oproti jízdnímu řádu. Ale otevírat dveře, když tramvaj stála, jsem nezkoušel (na rozdíl od některých soupeřů na jiných místech). Přichází první běžecký úsek z Palackého náměstí na Vyšehrad. Rovina to zrovna není. Kontrola má ležet na keři u plotu mezi vyšehradskými tunely. Hledal bych ji jinde, mezi vyšehradskými branami, naštěstí neznámý borec mě zastavuje s tím, jestli jsem kontrolu neviděl. Že prý dole mezi tunely není a má tam být. Sbíhám tedy za ním dolů, kontrola tam skutečně má být, z fotky je to jasné. Asi už ji někdo ukradl... Takže rychle najít odpověď na kontrolní otázku: číslo lampy viditelné na fotce kontroly. Ještě že mám propisku, těch 6 čísel bych si nezapamatoval.

Pokračuju jinam, než jsem plánoval původně. Před kontrolou v Podolí vezmu ještě dvě, na Budějárně a nejdřív před Vršovickým nádražím. V Nuslích jsem vyrůstal, takže mapa není potřeba. Sbíhám hned dolů na tramvaj na Ostrčilovo náměstí, na sedmičku čekám jen minutu. V tramvaji si potřebuju naplánovat další postupy přesněji, takže volám do práce. Sice telefon zvedá Honza a ne původně domluvený Ondra, ale nevadí, Et netera má šikovný support a hledat v jízdních řádech dokážou rychle všichni. Po oražení před Vršovickým nádražím totiž budu pokračovat do prodejny SP KOLO na Budějárně, tam je další kontrola. Musím na autobus na Ukrajinskou a chci vědět, kdy tam něco jede. Jestli pojedu přímo na Budějárnu, nebo se budu muset spokojit s cestou na Kačerov a během do kopce, o tolik dál to není. Ptám se tedy na všechny spoje do nejbližší zastávky, ale stejně ne úplně dobře. Chtít znát autobusy od 15:34, když tam nakonec doklusávám v 15:33 (něco má jet až ve 36), není nejlepší. Po minutovém čekání naštěstí přijíždí dvě minuty zpožděný autobus 124 přímo na Budějárnu. Zato dotaz na spoj z Budějárny na Dobešku kvůli dalšímu postupu byl správným krokem.

Drobná chyba přichází po výstupu z autobusu. Je třeba přeběhnout z Olbrachtovy ulice až k poliklinice. Nechce se mi ale kličkovat davem na schodech k metru, tak zkouším cestu horem. Na červenou ale křižovatku nepřebíhám a vzniká zbytečná ztráta čekáním na zeleného panáčka. Dohledávka mi jakožto pravidelnému zákazníkovi SP KOLO problémy dělat nemůže (ale pozor, v této chvíli už je prodejna přestěhována o pár ulic jinam). Jenom už nebudu včas zpátky na zastávce, abych se svezl dalším spojem 124. Bez problému bych ho měl doběhnout na Ryšánce, jenom je to další kilák běhu. Dobíhám tam včas, jenže autobus nikde. Čekám 4 minuty a přijíždí aspoň "dvěstěkoule". Tak jsme na gymplu nazývali linku 205. Pomůžu si s ní na Zelený pruh, tam ale končí a zbylé dvě zastávky na Dobešku nezbývá než zas běžet. Kontrola je uprostřed dlouhých schodů vedoucích do Podolí, ještě že je nemusím běžet nahoru. Možnou variantu přes přívoz pro kontrolu na Zlíchov zamítám, kvůli 5 bodům to nemá cenu, jdu rovnou na Most inteligence. Tramvaj č. 3 se blíží a na zastávku Přístaviště musím skoro sprintovat, abych ji doběhl. Navíc i přes silnici, naštěstí bezpečně. Na Pobřežní cestě přistupuje Mirek, hned další stanici na Nádraží Braník vystupujeme. Kudy na Most inteligence naštěstí ví, takže nad tím nemusím přemýšlet. Za odměnu mu zachraňuju mapu, která mu při běhu vypadává z batohu.

Kontrola na Mostě inteligence je od zastávky několik set metrů. Ale já poběžím mnohem dál, pro kontrolu v Dalejském údolí na zastávce vlaku Praha-Holyně. Bez Mirka, on už tam byl. Jel obě cesty vlakem, teď má o 15 bodů méně než já. Jenže mě čeká zas pětikilometrový přeběh a navíc se stoupáním na Barrandov. Musím tam být v 16:45, to odjíždí vlak na Smícháč, mám na to necelou půlhodinu. Když mi ujede, musel bych dál pěšky a bez jakýchkoli šancí. Jak si pomoct autobusem? Skoro to nejde, ale v kopci zkouším přítele na telefonu s dotazem na jedinou možnou variantu: spoj Nový Slivenec – Holyně. Bohužel jede až za dlouho. Po přeběhu Barrandovské spojky (zvláštní zážitek, chvíli běžet ve středním úzkém zeleném pruhu mezi auty) koukám ještě na zastávce Nový Slivenec, jestli nepůjde aspoň kus popojet. Bus sice pojede za minutu, ale nevím přesně kam (mapa tam končí), tak raději běžím dál. Okolo akvaparku, přes jedno pole, pak přes druhé a po cestě dolů do Dalejského údolí. Dohledávka je v pohodě, do příjezdu vlaku mám minutu. Tak to bychom měli.

Ve vlaku mám 9 minut na rozhodování, co dál. Tři kontroly musím dát určitě, pak se uvidí. Dvě desetibodové v Karlíně na Žižkově jsou sice z Holyně opticky nejdále, ale blízko sebe a hlavně kus od metra. Z té žižkovské pak jede bus 133 přímo k další kontrole u Právnické fakulty. Naposled volám na support a zjišťuji odjezdové časy, tentokrát pro změnu od Ondry. Sice tam budu až za dlouho a nevím přesně kdy, ale v metru bych se už nedovolal. Na žlutém metru je ale ještě kontrola druhým směrem na Radlické. Sice jen jednu stanici, ale tohle je snad nejdelší úsek mezi stanicemi v pražském metru, navíc jen za 5 bodů. Tak nevím. Pojedu tam, kam pojede dřív metro. Už jsem skoro v metru na Radlickou, ale přijíždí i z opačného směru. Tak zas vystoupím a mířím do Karlína. V klimatizovaném metru se zpocený necítím zrovna nejlépe. Kde vystoupit, když je kontrola mezi Křižíkovou a Invalidovnou? Na Křižíkové jsou dlouhé schody, na Palmovce skoro žádné, Invalidovna je mezi nimi, ale nikdy jsem tam nebyl. Zkouším Invalidovnu a je to špatně. Schody jsou dlouhé, pak si nejsem jistý mapově, oproti výstupu na Křižíkové to jsou určitě 2 minuty, o které jsem na kontrole u vily rozhlasu Regina později. Teď musím k tunelu pod Vítkovem a tunelem nahoru na Žižkov, kde je u jeho ústí další kontrola.

Jenže bus 133 v 17:17 už nemám šanci stihnout, to už můžu zvolnit a jet dalším v 17:25. Tunelem jdu tedy nahoru pěšky. Když z něj vycházím, je 17:21 a přijíždí autobus. 133. Proč těm jízdním řádům věřím? Ještě musím ke kontrole, takže stihnout se nedá. Kvůli kontrole navíc musím přelézt zídku a vystoupat pár metrů po hlíně. To není ideální, když někdo absolvuje závod v obleku, ale v rozpise od takového oblečení neodrazovali, tak jsem kontrolu orazil i svým dvěma soupeřům, aby se nemuseli špinit. Provoz je celkem silný, nevěřím tedy, že další spoj přijede včas a nasedám v 17:24 do také zpožděné linky 175. S přímým spojem na další kontrolu je amen, tenhle bus jede jen na Florenc. Odtud přebíhám k Bílé Labuti, k tramvaji č.8 musím zasprintovat. Z Dlouhé třídy už zas budu muset po svých, ale na Starém Městě mapu nepřečtu. Ještě že mám i svoji "desítku", po zbytek závodu už jsem běžel podle ní. Při pohledu na zácpu podél nábřeží vidím, že bych si autobusem stejně nepomohl. Dobíhám k fakultě, popis zní jalovec vpravo od vchodu. Ještě tak poznat jalovec od ostatních stromů. To bude tenhle, ten pán tam asi razí. Aha, on je to nějaký bezdomovec a nerazí, ale močí. Ještěže kleště vidím u jiného stromku.

Do limitu mi zbývá už jen 23 minut, ale kontrolu v Petřínských sadech bych rád ještě vzal. Naštěstí mi jede hned tram 17. Přibližuje mě na Karlovy Lázně, odtud běžím k Národnímu divadlu a jedu devítkou přes řeku. Lepší by bylo vystoupit už na Újezdě, vyhnul bych se čekání na semaforech, ale jel jsem až ke Švadnovu divadlu. 13 minut do limitu. Do Petřínských sadů ke kostelíku sv. Michala je to pořádný kopec, navíc se musí dost obíhat po cestách, protože jinde je krpál neschůdný. Dohledávka naštěstí v pohodě a teď za rychle dolů. Přímý postup znemožňuje zeď, takže jedinou možností je zpět ke Švandovu divadlu. Když mi hned nepojede tramvaj, těžko stihnu limit. Tramvaj vidím přijíždět, ale jsem ještě daleko. Čekat na další nemůžu, až do cíle tedy musím po svých a to co nejrychleji. V téhle chvíli poprvé porušuju předpisy a ulici přebíhám na červenou, i když bezpečně. Kilometr Štefánikovou ulicí po chodníku není zrovna příjemným běháním. Křižovatku Anděl už vidím, ale z limitu zbývají poslední vteřiny. Bez penalizace to dneska nebude, ale ztráta je nakonec jen 18 vteřin a tedy dva body dolů.

Mám dohromady 10 kontrol, chybí mi 5 za dohromady 35 bodů a dva trestné k tomu. Mirka startujícího 5 minut přede mnou v cíli nevidím, ale on už v něm byl dávno – 9 minut před limitem s 90 body. Patrně rozhodl můj přeběh z Braníku do Holyně a Mirkovy obě cesty vlakem. Chvíli se ještě řeší kauza kontroly na Vyšehradě – všichni ostatní ji totiž našli a my jsme tam byli první, vypadá to, že by 10 bodů nemuseli uznat. Ale dávám dohromady mezičas a roznašeč si pak uvědomuje, že kontrolu asi umístil až o pár minut později. Svého největšího soupeře tedy definitivně porážím a musím říct, že víc než v tomhle závodě bych si toho cenil jen při Bike adventure. Průběžné výsledky se ale nezveřejňují a některé závodníky neznám, takže o celkovém pořadí se dá jen spekulovat, ale ze známých závodníků porážím Jirku Fišera ze Slavie, Davida Komína i Vláďu Horu. Výsledky mají být zveřejněny další den na webu.

Běhat s GPS hodinkami je při takovém závodě snad ještě zábavnější, než při tradičních závodech. Bez toho bych nevěděl, že jsem urazil 43 km (dle GPS záznamu) a reálná vzdálenost bude ještě větší, protože trasu metrem mezi Smíchovským nádražím a Invalidovnou přístroj pochopitelně změřil po přímé spojnici. Z toho na mě neuvěřitelných 16,5 km připadlo na běh, zbytek na cesty dopravními prostředky (6x tramvaj, 3x autobus, 1x metro, 1x vlak). Nohy mě bolely snad tři dny, ale stálo to za to. Závod se mi moc líbil.

V úterý večer se objevily výsledky a potvrdily triumf Ekonomu. Mých 98 bodů znamenalo vítězství jak v kategorii jednotlivců, tak v celkovém pořadí. Mirek skončil hned za mnou, když lepším cílovým časem při 90 bodech porazil vítěze kategorie dvojic. Sada turistických map je tedy moje a jako bonus jsem se dozvěděl, že mi je na štafety přiveze nový zaměstnanec Žaketu Radims.

Příloha - použité spoje

Spoj Nástupní – výstupní zastávka Čas Poznámky, čekání
tram 10 Anděl – Palackého nám 15:06 - 15:12 pobyt delší dobu na světlech na Palackého mostě - 2 min déle než dle jízdního řádu
tram 7 Ostrčilovo nám. – Nádraží Vršovice 15:25 - 15:31 čekal jsem 1 min, jela o 1 min dřív oproti JŘ
bus 124 Ukrajinská – Budějovická 15:34 - 15:46 čekal jsem asi 1 min, spoj byl naštěstí zpožděný od 2 min oproti JŘ
bus 205 Ryšánka – Zemanka 15:58 - 16:01 čekání 4 min - bus 124, co měl jet v 15:54 a jel až na Dobešku, nepřijel
tram 3 Přístaviště – Nádraží Braník 16:08 - 16:11 dobíhání tramvaje téměř sprintem
vlak Praha-Holyně – Praha-Smíchov16:45 - 16:54 s rezervou cca 1 min dlouhém přeběhu
metro B Smíchovské nádraží – Invalidovna 16:55 - 17:09 čekání několik sekund
bus 175 Tachovské nám. – Florenc 17:24 - 17:30 dle JŘ měl jet 17:20, já chtěl jet 133 v 17:25, ale nevěřil jsem, že ze zácpy přijede včas - bus co měl jet v 17:17, jel až v 17:21
tram 8 Bílá Labuť – Dlouhá třída 17:32 - 17:36 dobíhání tramvaje téměř sprintem
tram 17 Právnická fakulta – Karlovy lázně 17:42 - 17:46 bez čekání
tram 9 Národní divadlo – Švandovo divadlo 17:48 - 17:52 bez čekání

Příloha - běžecké/pěší úseky

ÚsekDélka
Palackého nám. – kontrola na Vyšehradě – Ostrčilovo nám. 2,2 km
Nádraží Vršovice – kontrola před nádražím – Ukrajinská 0,4 km
Budějovická – kontrola před SP KOLO – Ryšánka 1,5 km
Zelený pruh – kontrola pod Dobeškou – Přístaviště 1,4 km
Nádraží Braník – kontrola na Mostě inteligence – kontrola u železniční zastávky Praha-Holyně 5,6 km
Invalidovna – kontrola v Karlíně – kontrola u konce tunelu pod Vítkovem – Tachovské nám. 1,9 km
Florenc – Bílá Labuť 0,3 km
Dlouhá třída – kontrola před Právnickou fakultou 1,0 km
Karlovy Lázně – Národní divadlo 0,3 km
Švandovo divadlo – kontrola u kostela sv. Michala v Petřínských sadech – cíl na Andělu 2,0 km

© Ekonom Praha
Martin Sajal
Petr Matoušek
design: Vladislav Kalous